Kritika

KRITICI, FOOD CRITICS, RECENZENTI, FOOD COLUMNISTS, AUDITOŘI, MYSTERY SHOPPERS, FOOD WRITERS, RESTAURANT CRITIC a neposlední řadě STĚŽOVATELÉ jsou lidé které poutá jedno pouto, a to je jídlo.

KRITICI

Člověk nemusí být hudebník a dokonce nemusí umět na žádný nástroj hrát, aby mohl byt kritikem, ale musí hudbě rozumět. Podobně nemusí být hercem, režizérem nebo dokonce producentem, aby mohl být divadelním nebo filmovým kritikem, ale musí tomu také rozumět a to se dá říci o většině kritiků umění, a dá se říci, že je to do jisté míry respektováno a proto je těch kritiků relativně málo.

Kritici restaurací či hotelů jsou ale něco jiného a je to ta největší skupina kritiků, která existuje. Prostě každý kdo už jednou šel do hospody se džbánem pro pivo nebo každý kdo už někdy byl v restauraci je odborník na pohostinství a tím pádem kvalifikovaný kritik.

Když se nad tím ale zamyslíte, tak každý z nás měl životě důvod si v restauraci stěžovat, ať již to bylo jídlo, pití nebo služby. Jsou ale chroničtí kritici, kteří se stěžují na všechno, vždycky a všude. Tito kritici se také zřídka pod svoji kritiku podepíši a proto jejich kritiky by neměly být brány vážně. Jsou ale kritici profesionálové.

  • Líbí se Vám naše články a chcete podpořit tento web koupí e-booku?
  • i Podpořit web

MYSTERY SHOPPERS

Mystery shoppers je zvláštní odrůda kritiků, kteří to částečně dělají k vlastnímu uspokojení, ale v zásadě pro peníze protože je to placená služba.

FOOD CRITIC

V Americe food critic, food writer a restaurant critic, je ve většině případů někdo, kdo dělá recenzi jídla nebo restaurace, a své poznatky popisuje, neboli food writer, případně někdo kdo je publikuje v nějakém magazinu nebo novinách a v takovém případě se mu říká food columnist.

FOOD WRITERS

Foodwriters se rekrutují z řad dospělých, zkušených sofistikovaných návštěvníků restaurací, kteří mají alespoň tu základní znalost gastronomie a etiky stolování, případně smysl pro estetiku.

Ve většině případů se food writers specializují jen na některé typy restauračních podniků což nejčastěji jsou restaurace vyšších cenových skupin. Food writer musí být rovněž znalcem nápojů, zejména cocktailů a vín, ale i znalcem populárních cuisines.

Jsou ale food writers, kteří se specializují na etnické kuchyně, což je obzvláště náročné, protože každá etnická restaurace se snaží dodržovat zvyky daného národa či cusine a foodwriter musí být s těmito zásadami obeznámen.

Proto například v Česku v etnických kuchyních mohou food writers popisovat nejvýše tak hygienu, ale autenticitu jídel a pití případně dekor nebo celkovou ambiánce popisovat nemohou, protože nemají potřebné znalosti.

Nicméně zodpovědný foodwriter podnik který popisuje, navštíví zpravidla několikrát, aby byla vyloučena možnost náhodných chyb, ale i tak, se jedná o velice subjektivní popis.

  • Líbí se Vám naše články a chcete podpořit tento web koupí e-booku?
  • i Podpořit web

RECENZENTI

Recenzenti je něco co se v současné době nosí v Česku. Poslední dobu sleduji ty recenze v Lidovkách a v Hospodářských novinách a o těch vám nemusím nic podívat, protože je najdete na internetu.

Tak jako i jinde na světě útratu těch recenzentů platí ty noviny v čemž se tedy vylepšili. Kdysi, hned po té Sametové revoluci, když jsem se třikrát denně stravoval v nějaké restauraci, jsem totiž já také nabízel své služby jedněm novinám, ale tehdy si to představovali tak, že jim mé zkušenosti z nějaké restaurace popíši, útratu že si zaplatím a oni že mi za ten článek zaplatí podle tarifu. What a country!

FOOD COLUMNISTS

Ve většině případů kvalitu jídla a nápojů, úroveň služeb a celkovou ambince, každý columnist hodnotí svým osobitým způsobem ve stupnici 1-5. Jedni používají prostá čísla, jiní používají jazýčky, lžičky, případně vařečky, či kuchařské čepice.

Toto hodnocení je v každém případě subjektivní, protože názory na to co je dobré a co je špatné, čeho je málo a čeho je hodně a hlavně na to co je laciné a co je drahé, se velice různí. Tudíž takové hodnocení je také velice zodpovědný úkol.

V Americe, kde každý soudí každého i pro sebemenší důvod, nesprávné hodnocení, ať již kladné či záporné může totiž mít dalekosáhlé následky, a v noha případech končí soudním přelíčením.

Časem si každý columnist získá určitou pověst či popularitu, někteří ale skončí svoji kariéru velice rychle, protože nemají patřičné znalosti zásad hodnocení všech aspektů které se na dobré či špatné pověsti dané restaurace podílí.

AUDITOŘI

Restaurační či hoteloví auditoři jsou podstatně menší skupinou, protože se u nich předpokládá jistá odbornost. Audity jsou prováděny na objednávku bankou nebo nějakým vládním úřadem, případně korporací či majitelem, který současný stav svého podniku chce znát ve vlastním zájmu. Audit je zpravidla zakončen zprávou popisující současný stav. Ve výjimečných případech, na požádání, auditor podá návrh na odstranění zjištěných závad případně návrh na zlepšení. Audit může několik hodit ale v některých případech i několik dnů, nicméně odstranění závad může trvat i několik měsíců.

LABUŽNÍCI

Labužníci jsou jak mezi gurmety tak i mezi gourmány, a když se to tak vezme tak je jich je tolik, že by si zasloužili svoji vlastní skupinu. Bylo by ale mylné se domnívat, že labužník je někdo kdo vychutnává jen kaviár, lanýže nebo jiná drahá jídla.

Labužník je někdo, kdo umí vychutnat všechno co mu chutná, bez ohledu na to zda je to drahé nebo laciné, zda je to v souladu se současnými gastronomickými předpisy nebo módním trendem.

Labužník prostě vyhledává restaurace, ve kterých podávaná jídla uspokojí jeho představu o lahůdkách bez ohledu na to, zda tato jídla jsou kladně hodnocená jak gurmány, gurmety nebo snoby.

Labužník není někdo, kdo navštěvuje populární, drahé a exklusivní restaurace jenom proto, aby tam „dýchal stejný vzduch“ s nějakými intelektuály nebo osobnostmi což je charakteristické pro snoby.

Do skupiny labužníků, abych se přiznal, patřím i já. Během mé praxe jsem procestoval téměř celý svět a s oblibou říkám, že sežeru všechno, co napřed nesežere mně a tak se dá říci, že není téměř žádné jídlo, které bych neochutnal, ale přesto mám své preference. Pracoval jsem také většinou v dobrých hotelích a restauracích, a to i v takových kde cena večeře na osobu mohla být ,- i více (bez vína), a kde jsem toho mohl sníst a vypít co hrdlo ráčí, ale nejlépe jsem si pochutnal, když mi manželka doma udělala knedlíky s vejci, šunkofleky nebo cmundu a dobrou českou sekanou nikdy neodmítnu.

Jsou ale i „labužníci“ kteří se spíše rozcapují a sáhodlouze popisují jídla a nápoje případně i ambiánci luxusních a drahých restaurací které údajně navštívili i lidem, kteří se do takových restaurací nikdy v životě nedostanou nejenom, že si je nemohou dovolit, ale které jsou případně v zemích, kam se tito lidé nikdy nedostanou.

Příkladem je pan Vladimír Poštůlka, samozvaný gourmet-kritik, který se také považuje za labužníka, ale který podle mě není ani jedno, ani druhé a ani třetí. Kdo je to kritik, jsme si již řekli, a tak si řekněme kdo je gourmet.

Gourmet je nejvíce zneužívaný výraz v gastronomickém slovníku. V poslední době si toto označení přisvojili snobové natolik, že tento výraz dostal špatný zvuk. gourmet je znalec dobrého jídla a dobrých vín který se více zajímá kvalitou než kvantitou.

Gourmet je civilizovaný člověk s kultivovanou a vystříbřenou chutí který umí ocenit jídlo a pití které konzumuje.

Tak jako milovník a znalec hudby dokáže rozeznat jednotlivé hudební nástroje hrající v orchestru, tak i gourmet dokáže rozeznat jednotlivé chutě které svou kombinací tvoří lahodné jídlo. Podobně má i schopnost plně vychutnat kvality dobrého vína. Kompozice jídel je pro gourmeta rovněž důležitá.

Podněty gourmetů a gurmánů 18. století vedly často k tvorbě jídel která si zachovala svoji popularitu do dnešních dnů.

Dobrý gourmet se pozná na tom, jak umí vybrat a zkombinovat různá jídla a vína která se k nim hodí. gourmet také trvá na vkusně a atraktivně upravené tabuli.

Tyto schopnosti vnímání zahrnuji delikátní chuť a střídmost. Neznamená to, že gourmet jí komplikovaná jídla neustále (právě naopak) ale znamená to, že gourmet, pokud se jídla a pití týká, je člověk velice soudný, ale velice zřídka své názory dává hlasitě najevo.

Nicméně pan Poštůlka ve své namyšlenosti a v honbě za publicitou měl takovou chucpu, že si před několika lety, jako „labužník” otevřel web stránky www.labuzdopo.cz, na kterých se ale již několik let větérek nepohnul.

Pan Poštůlka tam mimo jiné uvádí restaurace, které za posledních 6 let navštívil a které doporučuje, NOVINKY ve kterých dělá reklamu jak sobě tak Michelinu, a uvádí tam dokonce i jeden recept měsíce a Lexikon, který je snůška úplných nesmyslů.

Labužníci jsou jak mezi gurmety tak i mezi gourmány, a když se to tak vezme tak je jich tolik, že by si zasloužili svoji vlastní skupinu. Bylo by ale mylné se domnívat, že labužník je někdo kdo vychutnává jen kaviár, lanýže nebo jiná drahá jídla.

Labužník je někdo, kdo umí vychutnat všechno co mu chutná, bez ohledu na to zda je to drahé nebo laciné, zda je to v souladu se současnými gastronomickými předpisy nebo módním trendem.

Labužník prostě vyhledává restaurace, ve kterých podávaná jídla uspokojí jeho představu o lahůdkách bez ohledu na to, zda tato jídla jsou kladně hodnocená jak gurmány, gamety, snoby a případně i Michelinem.

Labužník není někdo, kdo navštěvuje populární, drahé a exklusivní restaurace jenom proto, aby tam „dýchal stejný vzduch“ s nějakými intelektuály nebo osobnostmi což je charakteristické pro snoby.

Do skupiny labužníků, abych se přiznal, patřím i já. Během mé praxe jsem procestoval téměř celý svět a s oblibou říkám, že sežeru všechno, co napřed nesežere mně a tak se dá říci, že není téměř žádné jídlo, které bych neochutnal, ale přesto mám své preference. Pracoval jsem také většinou v dobrých hotelích a restauracích, a to i v takových kde cena večeře na osobu mohla být ,- i více (bez vína), a kde jsem toho mohl sníst a vypít co hrdlo ráčí, ale nejlépe jsem si pochutnal, když mi manželka doma udělala knedlíky s vejci, šunkofleky nebo cmundu a dobrou českou sekanou nikdy neodmítnu.

Tudíž přes 60 let praxe v pohostinství bych se neopovažoval doporučovat nějaké restaurace jako pan Poštůlka, kterého, podle toho co jsem si na těch jeho stránkách přečetl, považuji za diletanta a bulšitáře, který možná rozumí něčemu jinému, ale který o gastronomii má velice zkreslené představy.

  • iAutor: Michael Klíma
  • iDatum vytvoření: 23. ledna 2010

Příbuzné články

Blackdog cantina
30. července 2011
io čem se mluví
Blackdog cantina
11.7.2011 jsem přiložený článek napsal na stránkách www.cestovní-ruch.cz, ktré jsou více méně určeny odborníků, takže nějací novináři je nečtou. Včera jsem ale mluvil s jedním kolegou, který mě v mé teorii utvrdil. Nějaký novinář mu údajně pěl ódy na restauraci BLACKDOG CANTINA v Berouně.
Blackdog cantina, /blackdog_cantina
Šéf na grilu
28. července 2011
io čem se mluví
Šéf na grilu
Úvodem bych chtěl říci, že ani já jídla netvořím, a ani nejsem nějakým recenzentem kuchařských knih, protože na to nemám čas, ale mohu vám říci, že za těch 70 let kdy kuchařské knížky, a to nejenom české čtu, toho o kuchařkách, a zejména o receptech a formách jejich psaní něco málo vím, a umím rozeznat koukol od plevele a proto nemohu mlčky přejít když někdo jako je Zdeněk Pohlreich, náš samozvaný nejvyšší kuchař, známý z pořadu ANO ŠÉFE a NA NOŽE, se teď na televizi producíruje jako odborník na grilování a o který ve své knize ŠÉF NA GRILU, píše úplné bludy.
Šéf na grilu, /sef_na_grilu
U nás si nikdo nestěžuje
23. července 2011
io čem se mluví
U nás si nikdo nestěžuje
Já vím, že v Česku si nikdo nestěžuje, protože Češi byli socializmem vycvičeni již předem se vším souhlasit. Já jsem sice také Čech, ale protože jsem nesouhlasil, tak teď za trest žiji v Americe. Jsem tudíž Americkým občanem a zkažený Amerikou natolik, že si stěžuji, pokud k tomu mám důvod, a to na všechno, kdykoliv, a kdekoliv, ale zatím jsem si nikdy nestěžoval v Česku, kde v poslední době, opět jako český občan, přechodně žiji.
U nás si nikdo nestěžuje, /u_nas_si_nikdo_nestezuje
Francouzská cibulová polévka
19. července 2011
io čem se mluví
Francouzská cibulová polévka
Francouzská cibulová polévka (Soupe à l'oignon) je jedna z nejstarších, nejlepších a nejjednodušších francouzských polévek, ale nevěřili byste tomu, jak tuto vynikající polévku dokáží čeští kuchaři ještě více zjednodušit a vylepšit.
Francouzská cibulová polévka, /francouzska_cibulova_polevka
Společenské funkce
17. října 2010
io čem se mluví
Společenské funkce
Přehazuji to tu jako horkou bramboru. Jsou totiž věci, o kterých se nemluví, a o tom, že by se o nich psalo, se nedá někdy ani uvažovat. V Americe se v každé společnosti může mluvit například o jídle, o sexu a o sportu, ale politika a náboženství je tabu.
Společenské funkce, /spolecenske_funkce
Krádeže
20. září 2010
io čem se mluví
Krádeže
Nejvíce v EU kradou Češi, DNES Sobota 11. září 2010. What a BS! Téměř autentický článek pod názvem Češi kradou v obchodech nejvíc z Evropy vyšel již 11. 10. 2006, AUTOR: (čtk, eko)
Krádeže, /kradeze
Na zámku a v podzámčí
10. září 2010
io čem se mluví
Na zámku a v podzámčí
Vážení studenti Hostovky, přeposílám zde moji stížnost na ubytování v hotelu Chateau Kotěra kterou jsem jim poslal již podruhé 12.8.2010 a na kterou mi dosud neodpověděli.
Na zámku a v podzámčí, /na_zamku_a_v_podzamci
Americké pohostinství
10. září 2010
io čem se mluví
Americké pohostinství
Vážení studenti Hostovky, já se netajím tím, že jsem Čechoameričan, a také se netajím tím, že mám dilema s tím, na co mám být pyšný a za co bych se měl stydět.
Americké pohostinství, /americke_pohostinstvi
Po národ
24. března 2010
io čem se mluví
Po národ
Já vím, že by si člověk neměl dělat do vlastního hnízda, ale já nejsem pokrytec a tak to řeknu tak jak to vidím, a sice že někdy se ve světě musím stydět za to, že jsme Čech. Na omluvu Čechů musím ale říci že za to vlastně nemohou. Češi, kdysi respektovaný národ v celé Evropě, se díky socialismu dostali na úroveň národů které se za národy ani nepočítají, což si sice uvědomují, ale nic pro to nedělají.
Po národ, /po_narod
Pochoutky s ocasem
25. ledna 2010
io čem se mluví
Pochoutky s ocasem
HN. IHNED. CZ, 22.1.2019, Autor článku Petra Pospěchová, autor receptu šéfkuchař Titus Eliáš
Pochoutky s ocasem, /pochoutky_s_ocasem
Jak se stát sofistikovaným hostem
23. ledna 2010
io čem se mluví
Jak se stát sofistikovaným hostem
Sofistikovanost má několik významů a my se zde budeme zabývat sofisitkovaností v pohostinství.
Jak se stát sofistikovaným hostem, /sofistikovany_host
Kritika
23. ledna 2010
io čem se mluví
Kritika
KRITICI, FOOD CRITICS, RECENZENTI, FOOD COLUMNISTS, AUDITOŘI, MYSTERY SHOPPERS, FOOD WRITERS, RESTAURANT CRITIC a neposlední řadě STĚŽOVATELÉ jsou lidé které poutá jedno pouto, a to je jídlo.
Kritika, /kritika
Velká huba
21. prosince 2009
io čem se mluví
Velká huba
Důležitost krájení si uvědomoval již prehistorický člověk. Po objevení ohně mu došlo, že sice může toho mamuta opékat na rožni celého, ale že pokud ho nakrájí na steaky, že je může grilovat lépe a radostněji.
Velká huba, /velka_huba
Šizení
29. dubna 2008
io čem se mluví
Šizení
Šizení v restauracích není nic nového a je staré jak to pohostinství samo. Šidí se všude na celém světě a mně to můžete věřit, protože to vím z vlastní zkušenosti. Nemohu sice říci, že šidí každý, ale vždycky se někdo najde. Když to není sám majitel který šdí zaměstnance, tak jsou to někteří zaměstnanci kteří nakonec někdy šidí jak ty hosty, tak i toho majitele, a někdy šidí i ti hosté, neboli každý šidí každého. Samozřejmě že jsou výjimky, což musím vždy dodat, protože by mně hned někdo napadl, že on nešidí. V některých případech na to šizení máte důkaz v podobě účtenky, a proto se teď tolik diskutuje o zavedení kontrolních pokladen a povinnosti dávat na vše účtenku, ale tu si také můžete strčit za klobouk i když je na ni nějaká chyba, protože byste museli dokázat, že ta chyba byla úmyslná.
Šizení, /sizeni
Úpadek tradičních francouzských restaurací
24. prosince 2009
io čem se mluvíiFrancie
Úpadek tradičních francouzských restaurací
Jak jsem se dočetl na internetu, tak jen za první tři měsíce v r. 2009 zbankrotovalo ve Francii asi 3.000 restaurací, kaváren a barů. Počet francouzských restaurací, které zbankrotovaly, stoupl ve srovnání s loňskem o 25 % a počet kaváren, které byly nuceny zavřít, stoupl o 56 %.
Úpadek tradičních francouzských restaurací, /francouzske_restaurace
Omáčka bešamel a její varianty
13. ledna 2006
ijídla a jídelní lístkyiomáčkairecept
Omáčka bešamel a její varianty
Omáčku bešamel oficiálně vynalezl správce královského dvora Ludvíka XIV., markýz Louis de Béchameil de Nointel (1630–1703). Je ale více než pravděpodobné, že si Francouzi tuto omáčku přivlastnili od Italů. V Itálii byla tato omáčka již několik století před tím.
Omáčka bešamel a její varianty, /besamel
Správná velikost porce
2. září 2006
ijídla a jídelní lístky
Správná velikost porce
Žádný úřad, instituce, strana a vláda nám dnes již nemůže diktovat, jak velké by porce měly být. Jediný, kdo určuje velikost porcí, je spotřebitel.
Správná velikost porce, /velikost_porce
Citróny
29. srpna 2007
izbožíznalství
Citróny
Citrón, italsky limone, anglicky lemon, německy zitrone, je dnes používaný po celém světě. Jak k přípravě jídel a nápojů, tak i k jejich ozdobě.
Citróny, /citrony
Tvorba cen
19. září 2011
ikonzulting
Tvorba cen
Vaření nezačíná nákupem, jak tvrdí náš samozvaný chef Pohlreich. vaření začíná plánem neboli jídelním lístkem. Tvorba jídelního lístku začíná zbožíznalstvím, psychologií nákupu potravin, tvorbou receptur a tvorbou cen, i když ne vždy v tomto pořadí. ale v žádném případě nějaké komediantství nestačí a je k tomu v každém případě potřeba nějaký know how.
Tvorba cen, /tvorba_cen
Mezinárodní kuchařské tituly
24. září 2010
igastronomie
Mezinárodní kuchařské tituly
Kuchařské tituly jsou mnohdy odvozeny od takzvaných kuchyňských brigád založených Augustem Escoffierem. Také mohou mít obecnější význam v závislosti na jednotlivých kuchyňských funkcích nebo technikách.
Mezinárodní kuchařské tituly, /kucharske_tituly
Používání klubových talířů
5. července 2007
irestaurace a servis
Používání klubových talířů
Klubové talíře jsou velké, kulaté ozdobné porcelánové, kovové, stříbrné, nebo dokonce i dřevěné talíře o průměru 30 až 33 cm. Dávají se na každé místo u stolu místo prostírání. Klubové talíře pocházejí z anglického base plates nebo service plates a ve světě jsou známy jako Platzteller (německy) anebo také Assiette de présentation (francouzsky).
Používání klubových talířů, /klubove_talire
Krátký a dlouhý týden
18. června 2006
ipřípadová studie
Krátký a dlouhý týden
Hostovka jak název napovídá je v zásadě určena hostům nebo těm kteří se sofistikovanými hosty chtějí stát. Při této snaze se ale nevyhneme nutnosti porozumět tomu jak některé věci v tom našem pohostinství fungují.
Krátký a dlouhý týden, /kratky_a_dlouhy_tyden
Hovězí Stroganov s hranolky
21. prosince 2005
ijídla a jídelní lístky
Hovězí Stroganov s hranolky
Se Stroganovem jsem se poprvé setkal v Moskvě kolem roku 1954. Od té doby jsem ho jedl jak v Sovětském svazu, tak i jinde ve světě. Stroganov byl vynalezen dvorním kuchařem carského dvora Sergejem Stroganovem za vlády ruské carevny Kateřiny Veliké.
Hovězí Stroganov s hranolky, /stroganov
Druhy a příprava krabů
5. srpna 2005
ijídla a jídelní lístkyireceptikrabi
Druhy a příprava krabů
Každý krab pochází z relativně velké rodiny. Krabí samice, která byla oplodněna krabím samcem (v době, kdy byla nahá bez krunýře), po nějaké době snese několik miliónů vajíček. Tato vajíčka vytvoří oranžovou hmotu, která je přichycena ke spodnímu krunýři samice po dobu asi patnácti dnů. Poté se každé vajíčko stane volně plovoucí „lahůdkou“.
Druhy a příprava krabů, /krabi
Steaky stupeň propečení
21. června 2009
ikuchyňské techniky
Steaky stupeň propečení
V diskuzi o tom, jak velké mají byt porce jídel a zda musíme váhu nebo hmotnost porci na jídelních lístcích uvádět, jsem se velice krátce zmínil o steacích.
Steaky stupeň propečení, /steaky_stupen_propeceni
Význam slova banket a banketní
23. října 2008
igastronomieibanket
Význam slova banket a banketní
Banket je jeden z nejvíce (nesprávně) používaných výrazů. Pochází ze slova lavice (francouzsky la banc), na které se při společných večeřích kdysi sedávalo. Banketem dnes označujeme společné stolování při mimořádných, oficiálních nebo slavnostních příležitostech (anglicky party).
Význam slova banket a banketní, /banket
Obloha
9. prosince 2005
ijídla a jídelní lístky
Obloha
Na téma "obloha" v české kuchyni jsem napsal v odborném tisku více než je zdrávo a přesto že to všechno bylo v dobrém úmyslu tak jsem si vlastně udělal ještě více nepřátel a to hlavně mezi kuchaři a tak jsem to více méně vzdal protože jako více takových snah to nikam nevedlo.
Obloha, /obloha
Způsoby krájení potravin
22. července 2008
igastronomieikrájeníiČína
Způsoby krájení potravin
Důležitost krájení potravin si již uvědomoval člověk v pravěku, a to ještě před objevením ohně. Tehdy zjistil, že se mu kusy mamuta lépe jedí nakrájené na steaky.
Způsoby krájení potravin, /krajeni
Hotovky a minutky v českých restauracích
8. června 2006
ijídla a jídelní lístkyihotovkyiminutkyiobloha
Hotovky a minutky v českých restauracích
Hotovky jsou jídla připravovaná zpravidla ve větším množství a mnohdy relativně komplikovanými a zdlouhavými technikami. Ve většině případů je vaří někdo s alespoň základními znalostmi. Hotovky jsou také připravovány z potravin, které rychlými technikami nelze zpracovat.
Hotovky a minutky v českých restauracích, /hotovky_a_minutky
Podávání polévek
1. května 2008
ijídla a jídelní lístkyipolévky
Podávání polévek
Polévky se typicky podávají v polévkových nebo bujónových šálcích, případně na hlubokých talířích. Někdy se také podávají v takzvaných polévkových terinách, z kterých si hosté mohou podle chuti nabrat sami.
Podávání polévek, /podavani_polevek
Dětské jídelní lístky
12. května 2006
ijídla a jídelní lístkyidětiipřípadová studie
Dětské jídelní lístky
Nepodceňujte inteligenci dětí. Některé děti, jako například moje vnoučata, chodí do restaurací možná častěji než někteří zaměstnanci v pohostinství. Byli byste překvapeni, jaké mají gastronomické znalosti.
Dětské jídelní lístky, /detske_listky
Eighty six
28. září 2009
ico-kdy-kde
Eighty six
Pane Klímo, vy se vytahujete, že pokud se týká pohostinství, že máte odpověď na všechno a když ne, tak že si prostě něco vymyslíte. Proto bych rád věděl, jestli víte, co znamená to číslo „86“ o kterém se v jednom svém pořadu „Ano šéfe“ zmínil pan Pohlreich a řekl, že je to anglický výraz, který znamená, že když je něco, nebo někdo „na odstřel“ že se řekne „eighty six“.
Eighty six, /eighty_six
Plody moře a krevetky
22. července 2005
ijídla a jídelní lístkyikrevetky
Plody moře a krevetky
Francouzsky Fruit de Mer, německy Meeresfrüchte, italsky Frutti di Mare. Plodům moře se někdy říká mořské ovoce, na čemž nakonec není nic špatného a každý ví čem mluvíte. Anglicky se jim říká seafood, protože když napíšete sea food, tak si lidé myslí, že jste chtěli říci see food, což by znamenalo vidět jídlo.
Plody moře a krevetky, /plody_more
Košer
3. března 2008
igastronomie
Košer
Výrazem košer se označují jídla která podle židovských stravovacích předpisů v kodu zvaném halakah který je postaven na základech pasáží v knihách Starého Zákona Leviticus a Deureteronomy.
Košer, /koser
Zrání hovězího masa
3. července 2008
ikuchyňské techniky
Zrání hovězího masa
Maso z čerstvě poraženého hovězího a zvěřiny není vhodné k tepelné úpravě. Takové maso musí nejdříve správně vyzrát. Pod pojmem zrání masa se normálně rozumí doba neboli počet dnů, od okamžiku poražení hovězího dobytčete, do doby, kdy je tzv. „rozbouráno“ na jateční kusy. Průměrná doba od porážky do bourání na jateční kusy je v Americe asi 7 dnů.
Zrání hovězího masa, /zrani
Suchá jíška
9. dubna 2009
ico-kdy-kde
Suchá jíška
Naučil jsem se suchou jíšku připravovat za druhé světové války, kdy tuk byl na potravinové lístky a relativně drahý. Musím se ale přiznat, že ji někdy používám ještě dnes protože je velice „convenient“. Může se případně i ochutit, prostě má mnoho výhod.
Suchá jíška, /sucha_jiska
Rozdíl a příprava zálivky a dresinku
13. ledna 2007
ijídla a jídelní lístky
Rozdíl a příprava zálivky a dresinku
V encyklopedickém slovníku gastronomie od Jiřího Černého, je dresink popsán jako zálivka, zpravidla studená, používaná k ochucení zeleninových ovocných nebo kombinovaných salátů. Jako studentům Hostovky by vám ale tato definice stačit neměla.
Rozdíl a příprava zálivky a dresinku, /zalivka_dresink
Názvy jídel
16. ledna 2006
ijídla a jídelní lístky
Názvy jídel
S jídelními lístky souvisí názvy jídel.V zásadě existují dva druhy názvů jídel a to názvy klasické, chcete-li vžité, celosvětově uznávané a respektované, a názvy novodobé tvořené bez jakýchkoliv zásad.
Názvy jídel, /nazvy_jidel
Stravovací zvyklosti
17. září 2006
igastronomie
Stravovací zvyklosti
Není vůbec pochyb o tom, že stravovací zvyklosti jsou jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících jídelní lístky.
Stravovací zvyklosti, /stravovaci_zvyklosti
Pečení
13. dubna 2009
ikuchyňské techniky
Pečení
Pečení je prodloužená tepelná úprava potravin suchým teplem v uzavřeném prostoru zpravidla vyzařováním, prouděním nebo kondukcí tepla. Angličtina používá výraz baking pro pečení chleba nebo jiných moučných výrobků a roasting pro pečení masa, drůbeže a podobně. Běžní hosté v tom nedělají velkých rozdílů a bohužel ani někteří kuchaři, ale jako studenti Hostovky bychom ty rozdíly měli znát.
Pečení, /peceni
Food Cost
9. dubna 2009
ikdo-kdy-kde
Food Cost
To co blábolí o food cost ve svém pořadu Ano šéfe náš samozvaný nejvyšší kuchař Zdeňek Pohlreich tomu nevěřte. Musíte si o tom něco přečíst, abyste viděli že jsou to všechno nesmysle. Pokud si to řekneme velice zjednodušeně a laicky, tak Food cost je anglický výraz pro náklady na výrobu jídel které jsou vyjádřeny v procentech v poměru k jejich prodejní ceně.
Food Cost, /food_cost
Sotýrování
14. března 2007
ico-kdy-kde
Sotýrování
Sotýrování, anglicky sauté, od francouzského slovesa sauter, je kuchařský výraz (hantýrka) pro techniku rychlého přehazování potravin v pánvi nad intenzivním teplem, zpravidla otevřeným ohněm.
Sotýrování, /sotyrovani
Podstata a využití aspiku
7. srpna 2006
Podstata a využití aspiku
Obecně vzato je aspik rosol, který se používá k zalévání nebo pokrývání masa, ryb, zelenin a salátů, případně k obložení studených mís. O aspicích a rosolech byla napsána celá pojednání. Obzvláště se jimi zabýval jeden z nejslavnějších gastronomů 19. století Marie-Antoine Carême.
Podstata a využití aspiku, /aspik
Popis jídel na jídelních lístcích
29. července 2011
ijídla a jídelní lístky
Popis jídel na jídelních lístcích
Hosté nečtou jídelní lísky jako nějaký napínavý román a proto název jídla musí být krátký a jídlo musí být nějakým způsobem popsáno. Popis jídla na jídelním lístku je mnohdy důležitější než jeho název. Popis jídel úzce souvisí s jejich názvy nebo s jejich tvorbou. Nemusí to být vždy kuchař, který takové jídlo popisuje, ale musí to být někdo kdo k tomu má vlohy. Pokud nikoho mezi našimi zaměstnanci s podobnými vlohami nemáme, tak tento úkol raději zadáme nějakému odbornému konzultantovi.
Popis jídel na jídelních lístcích, /popis_jidel_na_jidelnich_listcich
Zkratky na jídelních lístcích
23. listopadu 2005
ijídla a jídelní lístky
Zkratky na jídelních lístcích
Učit české restauratéry jak psát jídelní lístky jsem po několikaletém úsilí více méně vzdal. Založením Hostovky ale považuji za jakousi morální povinnost naučit mé studenty jak české jídelní lístky číst což je někdy jisté umění.
Zkratky na jídelních lístcích, /zkratky_na_listcich

Nová elektronická kniha

Chystáme se vydat e-book se články tohoto webu. Získáte tím všechny články autora do své oblíbené čtečky. Koupí e-booku navíc podpoříte další rozvoj tohoto webu.

  1. iE-book pro všechny druhy čteček plus formát PDF.
  2. iAutomatické aktualizace a přidávání nových článků!
  3. iZajímá Vás e-book?