Krátký a dlouhý týden

Hostovka jak název napovídá je v zásadě určena hostům nebo těm kteří se sofistikovanými hosty chtějí stát. Při této snaze se ale nevyhneme nutnosti porozumět tomu jak některé věci v tom našem pohostinství fungují.

Historie

Nebudu se opakovat v tom, že naše české pohostinství bylo, až do doby gastronomického temna po roce 1948, na velmi vysoké úrovni i v porovnání s některými zeměmi s vyspělým pohostinstvím a cestovním ruchem.

Tehdejší české pohostinství se vyznačovalo vysokou odborností zaměstnanců kteří byli připraveni tvrdě pracovat v době kdy lidé v některých jiných profesích odpočívali nebo jinak relaxovali, to je o večerech nedělích, o svátcích apod.

Dvanácti nebo šestnáctihodinové směny nebyly nic neobvyklého a práce bez volna po dobu celé letní nebo zimní sezony byla běžným úkazem, a někteří "sezónní pracovníci" se na takovou práci dokonce specializovali protože jim to vyhovovalo a protože to měli rádi.

Vše pro člověka – to je heslo které, pokud jste starší, jste za socialismu slyšeli od rána do večera, ale čo bolo, to bolo. Není to z mé hlavy, ale dnes není tajemstvím, že za socialismu se mnoho lidí, a to ne jen v pohostinství, odnaučilo pracovat.

Lidé se naučili hledat spíše zaměstnání a postavení než práci, které se vyhýbali jako čert kříži. Ono se o tom sice nahlas nemluví, ale práce, na kterou najednou všichni měli právo, byla spíše za trest než požitkem.

Já vím, že mně hned někdo hned chytne za slovo a tak musím rychle dodat, že byly výjimky a také že se nedá říci, že ne vše co se za socialismu v pohostinství dělalo bylo tak špatné že by se to mělo nějak radikálně měnit.

  • Líbí se Vám naše články a chcete podpořit tento web koupí e-booku?
  • i Podpořit web

Efektivita systému

Někdo by mě musel přesvědčit o opaku, ale já se domnívám, že tento systém, který má kořeny v ruských sútkách, nemůže vyhovovat ani některým zaměstnancům natožpak zaměstnavatelům nebo hostům.

Mimo to vás mohu ubezpečit, že možná jen mimo Ruska, se s tímto systémem v mezinárodním pohostinství nikde nesetkáte a přesto kvalita jídel a služby jsou mnohdy lepší než u nás a tak si kladu otázku, čím to je.

Nakonec když se to tak vezme, tak v Česku jen velmi málo zaměstnanců a provozovatelů pohostinství ví jak tento systém vlastně funguje a jaké jsou jeho výhody a nevýhody.

Tudíž pokud si někdy jako hosté myslíte, že věci nejsou jak mají být, tak se zamyslete nad tím, jestli to není právě díky těm dlouhým a krátkým týdnům. Ptal jsem se na to totiž několika mých českých kolegů, ale jen někteří mi dali vyčerpávající odpověď a proto dvě ty odpovědi vám přikládám k zamyšlení.

Odpověď č. 1

Ahoj Miku, systém krátký a dlouhý týden spočívá v tom, že pracovníci pracují v dlouhých a krátkých směnách, a to tak, že v jednom kalendářním týdnu mají pět pracovních dnů a dva dny volna a v následujícím týdnu je to obráceně – tedy dva pracovní dny a pět dní volna.

Vzhledem k oblíbenosti víkendu to v praxi vypadá nejčastěji tak, ze se pracuje v rytmu:

Pondělí, Úterý
Práce
Středa, Čtvrtek
Volno
Pátek, Sobota, Neděle
Práce
Pondělí, Úterý
volno
Středa, Čtvrtek
Práce
Pátek, Sobota, Neděle
Volno

Moji dva provozní kdysi pracovali tak, ze jeden z nich pracoval vždy v pondělí a v úterý, druhý z nich vždycky ve středu a ve čtvrtek a o víkendu se střídali. Výhodu to mělo tu, že měli každý druhý týden pět dnů volno v jednom kuse.

Nevýhodu to mělo tu, ze každý druhý týden pět dni v kuse pracovali, takže už toho měli plné zuby a na kvalitě jejich práce se to bohužel projevovalo, takže jsem to nakonec zatrhnul. Takže to nakonec vypadalo takto:

Pondělí, Úterý
Volno
Středa, Čtvrtek, Pátek, Sobota, Neděle
Práce
Pondělí, Úterý
volno
Středa, Čtvrtek
Práce
Pátek, Sobota, Neděle (a Pondělí, Úterý)
Volno

Ten druhý to měl podobné, ale vždy v pondělí a v úterý pracoval a volno měl vždy ve středu a ve čtvrtek.

Při dvanácti hodinových směnách za dva týdny člověk odpracuje prakticky stejný počet hodin, jako při pětidenním pracovním týdnu a 8,5 hodinách denně. Hodin stejně, ale pracovních dni méně, volných dni více.

Tento systém může dokonce být legální, pokud na příslušných úřadech nahlásíš, že u tebe zaměstnanci takovýmto způsobem pracují. Oficiálně vsak to nejde když máš otevírací dobu delší než 12 hodin (jako například já v jedné mé restauraci, kde je otvírací doba od 11 do 23:30).

Podle Zákoníku práce totiž musí byt mezi koncem jedné a začátkem druhé směny nejméně 12 hodin na odpočinek. A to nemluvím o tom, že by měli zaměstnanci přijít do práce dříve a samozřejmě nemohou odejít přesně ve chvíli, kdy je oficiální konec otvírací doby.

V hospodách, kde mají otevřeno třeba od 8 hodin ráno až do půlnoci to řeší všelijak. Buďto mají směny, které se střídají během dne (raní / odpoledni) nebo také dělají v systému krátký / dlouhý týden, ovšem se strašně dlouhými směnami. Na zákoníky se kašle – buď to budeš dělat takhle a nebo jdi jinam.

Odpověď č. 2

Ahoj Mike! Tak u nás to funguje ve většině případů opravdu systémem „krátký a dlouhý týden“.

Krátký týden
Směna ve středu a ve čtvrtek (2 dny)
Dlouhý týden
Směna v pondělí a úterý a pak následuje víkend – pátek, sobota a neděle (5 dnů).

A tak se to pořád dokola střídá. Samozřejmě další věcí jsou odpracované hodiny! Náš zákoník práce, tuším, neumožňuje delší směny než 12 hodin (a i tyto pouze za určitých podmínek), takže jedna věc jsou hodiny skutečně odpracované a druhá věc hodiny evidované…

Takže v konečném součtu za daný měsíc musí být oficiálně vykázané pouze hodiny dle zákonem daného počtu pracovních hodin v tom kterém měsíci a maximálně 30 hodin přesčas za měsíc!

Všechny ostatní odpracované hodiny ti buď zaměstnavatel zaplatí „jinak“ (hotově nebo formou prémie či mimořádné odměny atd.) nebo prostě nezaplatí vůbec ...

V případě, jak ty uvádíš (a je to tak i tady na hotelu), je nutné oficiálně uvádět odpracované hodiny, viz výše, tedy maximálně 12h směna, pak musí nastoupit někdo jiný nebo se musí vymyslet tzv. trhačky. Tzn., že ráno přijde 1 osoba, pracuje třeba jenom „do obědů“ a přichází další osoba(y), která pracují „do konce“ a k ní se třeba na večeře opět vrátí ta ranní směna atd.

Ovšem nedělej si iluzi, dle zákoníku práce se pracuje opravdu málokde a naprostá většina fyzických osob (majitelů a provozovatelů) se prostě se zaměstnanci dohodne bez ohledu na délku směny!

Omáčka bešamel a její varianty
13. ledna 2006
ijídla a jídelní lístkyiomáčkairecept
Omáčka bešamel a její varianty
Omáčku bešamel oficiálně vynalezl správce královského dvora Ludvíka XIV., markýz Louis de Béchameil de Nointel (1630–1703). Je ale více než pravděpodobné, že si Francouzi tuto omáčku přivlastnili od Italů. V Itálii byla tato omáčka již několik století před tím.
Omáčka bešamel a její varianty, /besamel
Správná velikost porce
2. září 2006
ijídla a jídelní lístky
Správná velikost porce
Žádný úřad, instituce, strana a vláda nám dnes již nemůže diktovat, jak velké by porce měly být. Jediný, kdo určuje velikost porcí, je spotřebitel.
Správná velikost porce, /velikost_porce
Citróny
29. srpna 2007
izbožíznalství
Citróny
Citrón, italsky limone, anglicky lemon, německy zitrone, je dnes používaný po celém světě. Jak k přípravě jídel a nápojů, tak i k jejich ozdobě.
Citróny, /citrony
Tvorba cen
19. září 2011
ikonzulting
Tvorba cen
Vaření nezačíná nákupem, jak tvrdí náš samozvaný chef Pohlreich. vaření začíná plánem neboli jídelním lístkem. Tvorba jídelního lístku začíná zbožíznalstvím, psychologií nákupu potravin, tvorbou receptur a tvorbou cen, i když ne vždy v tomto pořadí. ale v žádném případě nějaké komediantství nestačí a je k tomu v každém případě potřeba nějaký know how.
Tvorba cen, /tvorba_cen
Mezinárodní kuchařské tituly
24. září 2010
igastronomie
Mezinárodní kuchařské tituly
Kuchařské tituly jsou mnohdy odvozeny od takzvaných kuchyňských brigád založených Augustem Escoffierem. Také mohou mít obecnější význam v závislosti na jednotlivých kuchyňských funkcích nebo technikách.
Mezinárodní kuchařské tituly, /kucharske_tituly
Používání klubových talířů
5. července 2007
irestaurace a servis
Používání klubových talířů
Klubové talíře jsou velké, kulaté ozdobné porcelánové, kovové, stříbrné, nebo dokonce i dřevěné talíře o průměru 30 až 33 cm. Dávají se na každé místo u stolu místo prostírání. Klubové talíře pocházejí z anglického base plates nebo service plates a ve světě jsou známy jako Platzteller (německy) anebo také Assiette de présentation (francouzsky).
Používání klubových talířů, /klubove_talire
Krátký a dlouhý týden
18. června 2006
ipřípadová studie
Krátký a dlouhý týden
Hostovka jak název napovídá je v zásadě určena hostům nebo těm kteří se sofistikovanými hosty chtějí stát. Při této snaze se ale nevyhneme nutnosti porozumět tomu jak některé věci v tom našem pohostinství fungují.
Krátký a dlouhý týden, /kratky_a_dlouhy_tyden
Hovězí Stroganov s hranolky
21. prosince 2005
ijídla a jídelní lístky
Hovězí Stroganov s hranolky
Se Stroganovem jsem se poprvé setkal v Moskvě kolem roku 1954. Od té doby jsem ho jedl jak v Sovětském svazu, tak i jinde ve světě. Stroganov byl vynalezen dvorním kuchařem carského dvora Sergejem Stroganovem za vlády ruské carevny Kateřiny Veliké.
Hovězí Stroganov s hranolky, /stroganov
Druhy a příprava krabů
5. srpna 2005
ijídla a jídelní lístkyireceptikrabi
Druhy a příprava krabů
Každý krab pochází z relativně velké rodiny. Krabí samice, která byla oplodněna krabím samcem (v době, kdy byla nahá bez krunýře), po nějaké době snese několik miliónů vajíček. Tato vajíčka vytvoří oranžovou hmotu, která je přichycena ke spodnímu krunýři samice po dobu asi patnácti dnů. Poté se každé vajíčko stane volně plovoucí „lahůdkou“.
Druhy a příprava krabů, /krabi
Steaky stupeň propečení
21. června 2009
ikuchyňské techniky
Steaky stupeň propečení
V diskuzi o tom, jak velké mají byt porce jídel a zda musíme váhu nebo hmotnost porci na jídelních lístcích uvádět, jsem se velice krátce zmínil o steacích.
Steaky stupeň propečení, /steaky_stupen_propeceni
Význam slova banket a banketní
23. října 2008
igastronomieibanket
Význam slova banket a banketní
Banket je jeden z nejvíce (nesprávně) používaných výrazů. Pochází ze slova lavice (francouzsky la banc), na které se při společných večeřích kdysi sedávalo. Banketem dnes označujeme společné stolování při mimořádných, oficiálních nebo slavnostních příležitostech (anglicky party).
Význam slova banket a banketní, /banket
Obloha
9. prosince 2005
ijídla a jídelní lístky
Obloha
Na téma "obloha" v české kuchyni jsem napsal v odborném tisku více než je zdrávo a přesto že to všechno bylo v dobrém úmyslu tak jsem si vlastně udělal ještě více nepřátel a to hlavně mezi kuchaři a tak jsem to více méně vzdal protože jako více takových snah to nikam nevedlo.
Obloha, /obloha
Způsoby krájení potravin
22. července 2008
igastronomieikrájeníiČína
Způsoby krájení potravin
Důležitost krájení potravin si již uvědomoval člověk v pravěku, a to ještě před objevením ohně. Tehdy zjistil, že se mu kusy mamuta lépe jedí nakrájené na steaky.
Způsoby krájení potravin, /krajeni
Hotovky a minutky v českých restauracích
8. června 2006
ijídla a jídelní lístkyihotovkyiminutkyiobloha
Hotovky a minutky v českých restauracích
Hotovky jsou jídla připravovaná zpravidla ve větším množství a mnohdy relativně komplikovanými a zdlouhavými technikami. Ve většině případů je vaří někdo s alespoň základními znalostmi. Hotovky jsou také připravovány z potravin, které rychlými technikami nelze zpracovat.
Hotovky a minutky v českých restauracích, /hotovky_a_minutky
Podávání polévek
1. května 2008
ijídla a jídelní lístkyipolévky
Podávání polévek
Polévky se typicky podávají v polévkových nebo bujónových šálcích, případně na hlubokých talířích. Někdy se také podávají v takzvaných polévkových terinách, z kterých si hosté mohou podle chuti nabrat sami.
Podávání polévek, /podavani_polevek
Dětské jídelní lístky
12. května 2006
ijídla a jídelní lístkyidětiipřípadová studie
Dětské jídelní lístky
Nepodceňujte inteligenci dětí. Některé děti, jako například moje vnoučata, chodí do restaurací možná častěji než někteří zaměstnanci v pohostinství. Byli byste překvapeni, jaké mají gastronomické znalosti.
Dětské jídelní lístky, /detske_listky
Eighty six
28. září 2009
ico-kdy-kde
Eighty six
Pane Klímo, vy se vytahujete, že pokud se týká pohostinství, že máte odpověď na všechno a když ne, tak že si prostě něco vymyslíte. Proto bych rád věděl, jestli víte, co znamená to číslo „86“ o kterém se v jednom svém pořadu „Ano šéfe“ zmínil pan Pohlreich a řekl, že je to anglický výraz, který znamená, že když je něco, nebo někdo „na odstřel“ že se řekne „eighty six“.
Eighty six, /eighty_six
Plody moře a krevetky
22. července 2005
ijídla a jídelní lístkyikrevetky
Plody moře a krevetky
Francouzsky Fruit de Mer, německy Meeresfrüchte, italsky Frutti di Mare. Plodům moře se někdy říká mořské ovoce, na čemž nakonec není nic špatného a každý ví čem mluvíte. Anglicky se jim říká seafood, protože když napíšete sea food, tak si lidé myslí, že jste chtěli říci see food, což by znamenalo vidět jídlo.
Plody moře a krevetky, /plody_more
Košer
3. března 2008
igastronomie
Košer
Výrazem košer se označují jídla která podle židovských stravovacích předpisů v kodu zvaném halakah který je postaven na základech pasáží v knihách Starého Zákona Leviticus a Deureteronomy.
Košer, /koser
Zrání hovězího masa
3. července 2008
ikuchyňské techniky
Zrání hovězího masa
Maso z čerstvě poraženého hovězího a zvěřiny není vhodné k tepelné úpravě. Takové maso musí nejdříve správně vyzrát. Pod pojmem zrání masa se normálně rozumí doba neboli počet dnů, od okamžiku poražení hovězího dobytčete, do doby, kdy je tzv. „rozbouráno“ na jateční kusy. Průměrná doba od porážky do bourání na jateční kusy je v Americe asi 7 dnů.
Zrání hovězího masa, /zrani
Suchá jíška
9. dubna 2009
ico-kdy-kde
Suchá jíška
Naučil jsem se suchou jíšku připravovat za druhé světové války, kdy tuk byl na potravinové lístky a relativně drahý. Musím se ale přiznat, že ji někdy používám ještě dnes protože je velice „convenient“. Může se případně i ochutit, prostě má mnoho výhod.
Suchá jíška, /sucha_jiska
Rozdíl a příprava zálivky a dresinku
13. ledna 2007
ijídla a jídelní lístky
Rozdíl a příprava zálivky a dresinku
V encyklopedickém slovníku gastronomie od Jiřího Černého, je dresink popsán jako zálivka, zpravidla studená, používaná k ochucení zeleninových ovocných nebo kombinovaných salátů. Jako studentům Hostovky by vám ale tato definice stačit neměla.
Rozdíl a příprava zálivky a dresinku, /zalivka_dresink
Názvy jídel
16. ledna 2006
ijídla a jídelní lístky
Názvy jídel
S jídelními lístky souvisí názvy jídel.V zásadě existují dva druhy názvů jídel a to názvy klasické, chcete-li vžité, celosvětově uznávané a respektované, a názvy novodobé tvořené bez jakýchkoliv zásad.
Názvy jídel, /nazvy_jidel
Stravovací zvyklosti
17. září 2006
igastronomie
Stravovací zvyklosti
Není vůbec pochyb o tom, že stravovací zvyklosti jsou jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících jídelní lístky.
Stravovací zvyklosti, /stravovaci_zvyklosti
Pečení
13. dubna 2009
ikuchyňské techniky
Pečení
Pečení je prodloužená tepelná úprava potravin suchým teplem v uzavřeném prostoru zpravidla vyzařováním, prouděním nebo kondukcí tepla. Angličtina používá výraz baking pro pečení chleba nebo jiných moučných výrobků a roasting pro pečení masa, drůbeže a podobně. Běžní hosté v tom nedělají velkých rozdílů a bohužel ani někteří kuchaři, ale jako studenti Hostovky bychom ty rozdíly měli znát.
Pečení, /peceni
Food Cost
9. dubna 2009
ikdo-kdy-kde
Food Cost
To co blábolí o food cost ve svém pořadu Ano šéfe náš samozvaný nejvyšší kuchař Zdeňek Pohlreich tomu nevěřte. Musíte si o tom něco přečíst, abyste viděli že jsou to všechno nesmysle. Pokud si to řekneme velice zjednodušeně a laicky, tak Food cost je anglický výraz pro náklady na výrobu jídel které jsou vyjádřeny v procentech v poměru k jejich prodejní ceně.
Food Cost, /food_cost
Sotýrování
14. března 2007
ico-kdy-kde
Sotýrování
Sotýrování, anglicky sauté, od francouzského slovesa sauter, je kuchařský výraz (hantýrka) pro techniku rychlého přehazování potravin v pánvi nad intenzivním teplem, zpravidla otevřeným ohněm.
Sotýrování, /sotyrovani
Podstata a využití aspiku
7. srpna 2006
Podstata a využití aspiku
Obecně vzato je aspik rosol, který se používá k zalévání nebo pokrývání masa, ryb, zelenin a salátů, případně k obložení studených mís. O aspicích a rosolech byla napsána celá pojednání. Obzvláště se jimi zabýval jeden z nejslavnějších gastronomů 19. století Marie-Antoine Carême.
Podstata a využití aspiku, /aspik
Popis jídel na jídelních lístcích
29. července 2011
ijídla a jídelní lístky
Popis jídel na jídelních lístcích
Hosté nečtou jídelní lísky jako nějaký napínavý román a proto název jídla musí být krátký a jídlo musí být nějakým způsobem popsáno. Popis jídla na jídelním lístku je mnohdy důležitější než jeho název. Popis jídel úzce souvisí s jejich názvy nebo s jejich tvorbou. Nemusí to být vždy kuchař, který takové jídlo popisuje, ale musí to být někdo kdo k tomu má vlohy. Pokud nikoho mezi našimi zaměstnanci s podobnými vlohami nemáme, tak tento úkol raději zadáme nějakému odbornému konzultantovi.
Popis jídel na jídelních lístcích, /popis_jidel_na_jidelnich_listcich
Zkratky na jídelních lístcích
23. listopadu 2005
ijídla a jídelní lístky
Zkratky na jídelních lístcích
Učit české restauratéry jak psát jídelní lístky jsem po několikaletém úsilí více méně vzdal. Založením Hostovky ale považuji za jakousi morální povinnost naučit mé studenty jak české jídelní lístky číst což je někdy jisté umění.
Zkratky na jídelních lístcích, /zkratky_na_listcich

Závěr

Já vím, že se najdou i tací kteří řeknou, abych se do toho nemíchal protože mi do toho nic není. Totiž sama vláda, lépe řečeno příslušné úřady si s tím nevědí rady a tak by se tomu měl dát volný průběh.

Jak ale víte, tak já jsem samozvaným zástupcem té největší skupiny lidí kteří se na pohostinství podílí a to jsou hosté a byl bych velký pokrytec kdybych neupozornil na skutečnosti které podle mě tomu českému pohostinství škodí.

Je možné, že tento nový způsob rozpisu směn je používán v Česku i v jiných oborech, ale já ničemu jinému než pohostinství nerozumím, a tak mohu vyslovit jen můj názor a sice, že upadající pracovní morálce, špatné kvalitě jídel, nápojů a služeb, a nízké produktivitě můžeme děkovat i těm krátkým a dlouhým týdnům.

Pracovní morálka
Jak můžete očekávat nějakou pracovní morálku od někoho kdo je díky dlouhé pracovní době nepředstavitelně unavený a nemyslí na nic jiného než aby již měl třeba až pět dní volna ve kterých by si „odpočinul“.
Kvalita jídel a nápojů
Některá jídla a nápoje vyžadují přípravu jako je například marinování apod., ale jak můžete očekávat dobrou kvalitu jídel která dokončoval úplně někdo jiný než kdo tato jídla začal.
Produktivita
Jak můžete očekávat nějakou mimořádnou produktivitu od zaměstnance který je po několika hodinách práce natolik unavený že ho vlastně jeho práce ani nezajímá.
Výhoda pro zaměstnance
Takovému nesmyslu jako: „Vše pro člověka“, přeci nemůžete věřit. Výhoda krátkých a dlouhých týdnů může být jen pro zaměstnance kteří vědí jak ten volný čas využít.
Totiž jak řečeno, jsou takoví, kteří v té době volna určeného k odpočinku, jdou někam pracovat „za hotové“, přičemž musí zřejmě odvést lepší výkon než v jejich stálém zaměstnání do kterého se pak vrátí ještě více unavení než před tím.

U mladých zaměstnanců tyto velké mezery mezi prací způsobují, že díky přerušené kontinuitě práce a tréninku zapomenou to co se dosud naučili, čímž se zcela vytrácí zájem a dochází k apatii. Nejsem dostatečně fundovaný abych mohl poukázat na celou řadu dalších důvodů pro které tyto krátké a dlouhé týdny jsou proti zdravému rozumu a proto by mě o jejich výhodě musel přesvědčit některý z odborníků.

Výše uvedené příspěvky mně přesvědčily jen o tom, že mimo samotné provozovatele pohostinství jsou nejvíce škodní hosté a proto jsem se s vámi jako se studenty Hostovky musel o ně podělit.

Teď, po tom, kdy jsem se dozvěděl jak ty dlouhé a krátké týdny fungují, se také neostýchám říci, že jsou tou největší brzdou rozvoje a zkvalitnění českého pohostinství.

  • iAutor: Michael Klíma
  • iDatum vytvoření: 18. června 2006

Příbuzné články

No Problem
16. června 2009
ipřípadová studie
No Problem
V konceptu STEAKGRILL® nemáme problémy ale úkoly. Žádný úkol není nesplnitelný musíme však vědět jak na něj, neboli že musíme mít potřebný know how, potřebnou sebedůvěru a potřebný drive. Nemohu o sobě říci, že bych neměl sebedůvěru, ale přesto jsem kdysi viděl problémy tam kde žádné vlastně nebyly.
No Problem, /no_problem
Krátký a dlouhý týden 2
9. září 2007
ipřípadová studie
Krátký a dlouhý týden 2
Již jsem si myslel, že se na ten můj přípěvek nikdo neozve a pokud ano, tak jenom někdo kdo by mi řekl, že nemám pravdu.
Krátký a dlouhý týden 2, /kratky_a_dlouhy_tyden_2
Zlepšení úrovně pohostinství
17. srpna 2007
ipřípadová studie
Zlepšení úrovně pohostinství
Na stránkách http://labuznik.com jsem si v sekci MIMO MÍSU přečetl velice zajímavý příspěvek PONĚKUD ZAJÍMAVÝ DOTAZ öd glema, což nejspíše není jméno, protože je to psáno malým písmenem, který je ale svým způsobem velice zajímavý a proto vám ho tady přidávám v plném znění včetně několika reakcí které nejsou v nějakém logickém sledu, ale které přesto jsou také velice zajímavé protože jak to vypadá tak teď se konečně to české pohostisntví zlepší.
Zlepšení úrovně pohostinství, /uroven_pohostinstvi
Neznalost a ignorance
5. října 2006
ipřípadová studie
Neznalost a ignorance
Vložil jsem tento příspěvek do oddělení případové studie, ale je to spíše konstatování smutné skutečnosti. S neznalostí a ignorantstvím se setkáte po celém světě a Česká a Slovenská republika nejsou výjimkou.
Neznalost a ignorance, /neznalost_a_ignorance
Základní povinnosti obsluhy
22. srpna 2006
ipřípadová studie
Základní povinnosti obsluhy
Pracuji v současné době na podnikovém manuálu pro jednu restauraci v Česku. V daném okamžiku pracuji na základních povinnostech obsluhy a napadlo mně že stať kterou jsem právě dokončil by mohla zajímat i studenty Hostovky protože by se z ní také poučili a proto vám tuto část přikládám.
Základní povinnosti obsluhy, /povinnosti_obsluhy
Krátký a dlouhý týden
18. června 2006
ipřípadová studie
Krátký a dlouhý týden
Hostovka jak název napovídá je v zásadě určena hostům nebo těm kteří se sofistikovanými hosty chtějí stát. Při této snaze se ale nevyhneme nutnosti porozumět tomu jak některé věci v tom našem pohostinství fungují.
Krátký a dlouhý týden, /kratky_a_dlouhy_tyden
Dědečkova hospoda
1. února 2006
ipřípadová studie
Dědečkova hospoda
Můj dědeček, který měl za prvé republiky hospodu na vesnici, nevěděl nic o marketingu a o kalkulaci cen. Ceny dělal takové, aby jeho hosté si je mohli dovolit, a snažil se jim dát co jim patřilo. Dědeček neměl sice hotelovku, ale měl zdravý selský rozum a tak si myslím, že tu hospodu vedl dobře.
Dědečkova hospoda, /dedeckova_hospoda
Convenience
7. listopadu 2005
ipřípadová studie
Convenience
Již jsem se setkal i s tím, že si lidé stěžují jednak na všechny ty "fast food", neboli na restaurace rychlého občerstvení a dokonce i s tím že si stěžovali na všechny ty konventní potraviny a jídla se kterými se dnes již všude setkáváme. Mnozí vzpomínají na zlaté časy kdy se všechno dělalo od píky, anglicky "from the scratch". Pokud se ale týká studentů hostovky, tak se jim pokusím výhody a nevýhody těchto potravin a jídel popsat.
Convenience, /convenience
Usměvavé americké servírky
16. listopadu 2005
ipřípadová studieiAmerikaigastronomie
Usměvavé americké servírky
Krátce po sametové revoluci jsem v Evropě pracoval v zastoupení americké firmy Blodgett. Vozil jsem do Ameriky na několikadenní školení skupiny techniků z post-komunistických zemí, kteří měli servisovat naše zařízení. Pro všechny tyto techniky (partnery) to bylo zároveň první seznámení s Amerikou a s americkým pohostinstvím.
Usměvavé americké servírky, /americke_servirky
Co se zaměstnanci, kteří kradou?
3. dubna 2008
ico-kdy-kdeipřípadová studie
Co se zaměstnanci, kteří kradou?
Jednou mi nepřišel do práce barman. Barmanství už mi tak nejde, a tak jsem zavolal kolegu, jestli by neměl někoho k dispozici. Řekl mi, že má k dispozici Jima, který je vynikající barman. Upozornil mě ale, že Jim občas něco ukradne z kasy, rád se napije, kouří podnikové cigarety, a že je navíc homosexuál.
Co se zaměstnanci, kteří kradou?, /kradeze_v_kuchyni
Příběh hoteliéra Ellswortha M. Statlera
4. listopadu 2005
ikdo-kdy-kdeipřípadová studie
Příběh hoteliéra Ellswortha M. Statlera
Ellsworth Statler je mnohými považován za největšího hoteliéra všech dob. Ze 13letého hotelového poslíčka se bez jakéhokoliv základního natožpak odborného vzdělání stal osobností amerického hotelového průmyslu a multimilionářem.
Příběh hoteliéra Ellswortha M. Statlera, /ellsworth_statler
Oplachování prstů po jídle
25. července 2009
ico-kdy-kdeipřípadová studieiAmerika
Oplachování prstů po jídle
Fingerbowl je malá nádoba naplněná vodou (někdy i s kouskem citrónu), ve které si hosté oplachují prsty. Jde o jeden z odborných výrazů, který byl kdysi v pohostinství tak běžný, že se ho nikdo ani nesnažil přeložit do češtiny.
Oplachování prstů po jídle, /fingerbowl
Restaurace zvaná diner
4. října 2007
ikoho se to týkáipřípadová studieiAmerika
Restaurace zvaná diner
Diner byly prefabrikované restaurace populární po celé Severní Americe a dokonce i v Kanadě. Restaurace byly sestaveny v dílně, a pak převezeny na zvolené místo.
Restaurace zvaná diner, /diner
Ne až tak čínské koláčky štěstí
23. února 2008
igastronomieipřípadová studieiAmerikaičínská restaurace
Ne až tak čínské koláčky štěstí
Koláčky štěstí (anglicky fortune cookies) jsou křehké, duté pečivo vyrobené z mouky, cukru, másla, mléka a vanilky. Jsou v nich zapečené malé papírky s „čínskými moudrostmi“, předpověďmi a někdy i se šťastnými čísly.
Ne až tak čínské koláčky štěstí, /kolacky_stesti
Catering
22. května 2007
igastronomieipřípadová studieibanketicatering
Catering
Podle českých slovníků znamená anglické cater nakupovat, obstarávat potraviny, postarat se o jídlo nebo zábavu, uspokojovat, ukájet, hovět. Catering a banket tedy znamená pořádat banket.
Catering, /catering
Dětské jídelní lístky
12. května 2006
ijídla a jídelní lístkyidětiipřípadová studie
Dětské jídelní lístky
Nepodceňujte inteligenci dětí. Některé děti, jako například moje vnoučata, chodí do restaurací možná častěji než někteří zaměstnanci v pohostinství. Byli byste překvapeni, jaké mají gastronomické znalosti.
Dětské jídelní lístky, /detske_listky
Psychlogie chutí a co jí lidé v zahraničí
14. července 2006
ietnické kuchyněichutěihistorkaipřípadová studieipsychologie
Psychlogie chutí a co jí lidé v zahraničí
Jídlo (strava) je z velké míry otázkou návyku a tradic založených na surovinových možnostech a na technické vyspělosti daného národa či etnické skupiny. Jídlo dříve nemělo vůbec nic společného s chutěmi a preferencemi. Ty přišly až později a začaly být omezovány a regulovány náboženskými přikázáními či zdravotními předpisy.
Psychlogie chutí a co jí lidé v zahraničí, /co_chutna_cizincum
Omáčka bešamel a její varianty
13. ledna 2006
ijídla a jídelní lístkyiomáčkairecept
Omáčka bešamel a její varianty
Omáčku bešamel oficiálně vynalezl správce královského dvora Ludvíka XIV., markýz Louis de Béchameil de Nointel (1630–1703). Je ale více než pravděpodobné, že si Francouzi tuto omáčku přivlastnili od Italů. V Itálii byla tato omáčka již několik století před tím.
Omáčka bešamel a její varianty, /besamel
Správná velikost porce
2. září 2006
ijídla a jídelní lístky
Správná velikost porce
Žádný úřad, instituce, strana a vláda nám dnes již nemůže diktovat, jak velké by porce měly být. Jediný, kdo určuje velikost porcí, je spotřebitel.
Správná velikost porce, /velikost_porce
Citróny
29. srpna 2007
izbožíznalství
Citróny
Citrón, italsky limone, anglicky lemon, německy zitrone, je dnes používaný po celém světě. Jak k přípravě jídel a nápojů, tak i k jejich ozdobě.
Citróny, /citrony
Tvorba cen
19. září 2011
ikonzulting
Tvorba cen
Vaření nezačíná nákupem, jak tvrdí náš samozvaný chef Pohlreich. vaření začíná plánem neboli jídelním lístkem. Tvorba jídelního lístku začíná zbožíznalstvím, psychologií nákupu potravin, tvorbou receptur a tvorbou cen, i když ne vždy v tomto pořadí. ale v žádném případě nějaké komediantství nestačí a je k tomu v každém případě potřeba nějaký know how.
Tvorba cen, /tvorba_cen
Mezinárodní kuchařské tituly
24. září 2010
igastronomie
Mezinárodní kuchařské tituly
Kuchařské tituly jsou mnohdy odvozeny od takzvaných kuchyňských brigád založených Augustem Escoffierem. Také mohou mít obecnější význam v závislosti na jednotlivých kuchyňských funkcích nebo technikách.
Mezinárodní kuchařské tituly, /kucharske_tituly
Používání klubových talířů
5. července 2007
irestaurace a servis
Používání klubových talířů
Klubové talíře jsou velké, kulaté ozdobné porcelánové, kovové, stříbrné, nebo dokonce i dřevěné talíře o průměru 30 až 33 cm. Dávají se na každé místo u stolu místo prostírání. Klubové talíře pocházejí z anglického base plates nebo service plates a ve světě jsou známy jako Platzteller (německy) anebo také Assiette de présentation (francouzsky).
Používání klubových talířů, /klubove_talire
Krátký a dlouhý týden
18. června 2006
ipřípadová studie
Krátký a dlouhý týden
Hostovka jak název napovídá je v zásadě určena hostům nebo těm kteří se sofistikovanými hosty chtějí stát. Při této snaze se ale nevyhneme nutnosti porozumět tomu jak některé věci v tom našem pohostinství fungují.
Krátký a dlouhý týden, /kratky_a_dlouhy_tyden
Hovězí Stroganov s hranolky
21. prosince 2005
ijídla a jídelní lístky
Hovězí Stroganov s hranolky
Se Stroganovem jsem se poprvé setkal v Moskvě kolem roku 1954. Od té doby jsem ho jedl jak v Sovětském svazu, tak i jinde ve světě. Stroganov byl vynalezen dvorním kuchařem carského dvora Sergejem Stroganovem za vlády ruské carevny Kateřiny Veliké.
Hovězí Stroganov s hranolky, /stroganov
Druhy a příprava krabů
5. srpna 2005
ijídla a jídelní lístkyireceptikrabi
Druhy a příprava krabů
Každý krab pochází z relativně velké rodiny. Krabí samice, která byla oplodněna krabím samcem (v době, kdy byla nahá bez krunýře), po nějaké době snese několik miliónů vajíček. Tato vajíčka vytvoří oranžovou hmotu, která je přichycena ke spodnímu krunýři samice po dobu asi patnácti dnů. Poté se každé vajíčko stane volně plovoucí „lahůdkou“.
Druhy a příprava krabů, /krabi
Steaky stupeň propečení
21. června 2009
ikuchyňské techniky
Steaky stupeň propečení
V diskuzi o tom, jak velké mají byt porce jídel a zda musíme váhu nebo hmotnost porci na jídelních lístcích uvádět, jsem se velice krátce zmínil o steacích.
Steaky stupeň propečení, /steaky_stupen_propeceni
Význam slova banket a banketní
23. října 2008
igastronomieibanket
Význam slova banket a banketní
Banket je jeden z nejvíce (nesprávně) používaných výrazů. Pochází ze slova lavice (francouzsky la banc), na které se při společných večeřích kdysi sedávalo. Banketem dnes označujeme společné stolování při mimořádných, oficiálních nebo slavnostních příležitostech (anglicky party).
Význam slova banket a banketní, /banket
Obloha
9. prosince 2005
ijídla a jídelní lístky
Obloha
Na téma "obloha" v české kuchyni jsem napsal v odborném tisku více než je zdrávo a přesto že to všechno bylo v dobrém úmyslu tak jsem si vlastně udělal ještě více nepřátel a to hlavně mezi kuchaři a tak jsem to více méně vzdal protože jako více takových snah to nikam nevedlo.
Obloha, /obloha
Způsoby krájení potravin
22. července 2008
igastronomieikrájeníiČína
Způsoby krájení potravin
Důležitost krájení potravin si již uvědomoval člověk v pravěku, a to ještě před objevením ohně. Tehdy zjistil, že se mu kusy mamuta lépe jedí nakrájené na steaky.
Způsoby krájení potravin, /krajeni
Hotovky a minutky v českých restauracích
8. června 2006
ijídla a jídelní lístkyihotovkyiminutkyiobloha
Hotovky a minutky v českých restauracích
Hotovky jsou jídla připravovaná zpravidla ve větším množství a mnohdy relativně komplikovanými a zdlouhavými technikami. Ve většině případů je vaří někdo s alespoň základními znalostmi. Hotovky jsou také připravovány z potravin, které rychlými technikami nelze zpracovat.
Hotovky a minutky v českých restauracích, /hotovky_a_minutky
Podávání polévek
1. května 2008
ijídla a jídelní lístkyipolévky
Podávání polévek
Polévky se typicky podávají v polévkových nebo bujónových šálcích, případně na hlubokých talířích. Někdy se také podávají v takzvaných polévkových terinách, z kterých si hosté mohou podle chuti nabrat sami.
Podávání polévek, /podavani_polevek
Dětské jídelní lístky
12. května 2006
ijídla a jídelní lístkyidětiipřípadová studie
Dětské jídelní lístky
Nepodceňujte inteligenci dětí. Některé děti, jako například moje vnoučata, chodí do restaurací možná častěji než někteří zaměstnanci v pohostinství. Byli byste překvapeni, jaké mají gastronomické znalosti.
Dětské jídelní lístky, /detske_listky
Eighty six
28. září 2009
ico-kdy-kde
Eighty six
Pane Klímo, vy se vytahujete, že pokud se týká pohostinství, že máte odpověď na všechno a když ne, tak že si prostě něco vymyslíte. Proto bych rád věděl, jestli víte, co znamená to číslo „86“ o kterém se v jednom svém pořadu „Ano šéfe“ zmínil pan Pohlreich a řekl, že je to anglický výraz, který znamená, že když je něco, nebo někdo „na odstřel“ že se řekne „eighty six“.
Eighty six, /eighty_six
Plody moře a krevetky
22. července 2005
ijídla a jídelní lístkyikrevetky
Plody moře a krevetky
Francouzsky Fruit de Mer, německy Meeresfrüchte, italsky Frutti di Mare. Plodům moře se někdy říká mořské ovoce, na čemž nakonec není nic špatného a každý ví čem mluvíte. Anglicky se jim říká seafood, protože když napíšete sea food, tak si lidé myslí, že jste chtěli říci see food, což by znamenalo vidět jídlo.
Plody moře a krevetky, /plody_more
Košer
3. března 2008
igastronomie
Košer
Výrazem košer se označují jídla která podle židovských stravovacích předpisů v kodu zvaném halakah který je postaven na základech pasáží v knihách Starého Zákona Leviticus a Deureteronomy.
Košer, /koser
Zrání hovězího masa
3. července 2008
ikuchyňské techniky
Zrání hovězího masa
Maso z čerstvě poraženého hovězího a zvěřiny není vhodné k tepelné úpravě. Takové maso musí nejdříve správně vyzrát. Pod pojmem zrání masa se normálně rozumí doba neboli počet dnů, od okamžiku poražení hovězího dobytčete, do doby, kdy je tzv. „rozbouráno“ na jateční kusy. Průměrná doba od porážky do bourání na jateční kusy je v Americe asi 7 dnů.
Zrání hovězího masa, /zrani
Suchá jíška
9. dubna 2009
ico-kdy-kde
Suchá jíška
Naučil jsem se suchou jíšku připravovat za druhé světové války, kdy tuk byl na potravinové lístky a relativně drahý. Musím se ale přiznat, že ji někdy používám ještě dnes protože je velice „convenient“. Může se případně i ochutit, prostě má mnoho výhod.
Suchá jíška, /sucha_jiska
Rozdíl a příprava zálivky a dresinku
13. ledna 2007
ijídla a jídelní lístky
Rozdíl a příprava zálivky a dresinku
V encyklopedickém slovníku gastronomie od Jiřího Černého, je dresink popsán jako zálivka, zpravidla studená, používaná k ochucení zeleninových ovocných nebo kombinovaných salátů. Jako studentům Hostovky by vám ale tato definice stačit neměla.
Rozdíl a příprava zálivky a dresinku, /zalivka_dresink
Názvy jídel
16. ledna 2006
ijídla a jídelní lístky
Názvy jídel
S jídelními lístky souvisí názvy jídel.V zásadě existují dva druhy názvů jídel a to názvy klasické, chcete-li vžité, celosvětově uznávané a respektované, a názvy novodobé tvořené bez jakýchkoliv zásad.
Názvy jídel, /nazvy_jidel
Stravovací zvyklosti
17. září 2006
igastronomie
Stravovací zvyklosti
Není vůbec pochyb o tom, že stravovací zvyklosti jsou jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících jídelní lístky.
Stravovací zvyklosti, /stravovaci_zvyklosti
Pečení
13. dubna 2009
ikuchyňské techniky
Pečení
Pečení je prodloužená tepelná úprava potravin suchým teplem v uzavřeném prostoru zpravidla vyzařováním, prouděním nebo kondukcí tepla. Angličtina používá výraz baking pro pečení chleba nebo jiných moučných výrobků a roasting pro pečení masa, drůbeže a podobně. Běžní hosté v tom nedělají velkých rozdílů a bohužel ani někteří kuchaři, ale jako studenti Hostovky bychom ty rozdíly měli znát.
Pečení, /peceni
Food Cost
9. dubna 2009
ikdo-kdy-kde
Food Cost
To co blábolí o food cost ve svém pořadu Ano šéfe náš samozvaný nejvyšší kuchař Zdeňek Pohlreich tomu nevěřte. Musíte si o tom něco přečíst, abyste viděli že jsou to všechno nesmysle. Pokud si to řekneme velice zjednodušeně a laicky, tak Food cost je anglický výraz pro náklady na výrobu jídel které jsou vyjádřeny v procentech v poměru k jejich prodejní ceně.
Food Cost, /food_cost
Sotýrování
14. března 2007
ico-kdy-kde
Sotýrování
Sotýrování, anglicky sauté, od francouzského slovesa sauter, je kuchařský výraz (hantýrka) pro techniku rychlého přehazování potravin v pánvi nad intenzivním teplem, zpravidla otevřeným ohněm.
Sotýrování, /sotyrovani
Podstata a využití aspiku
7. srpna 2006
Podstata a využití aspiku
Obecně vzato je aspik rosol, který se používá k zalévání nebo pokrývání masa, ryb, zelenin a salátů, případně k obložení studených mís. O aspicích a rosolech byla napsána celá pojednání. Obzvláště se jimi zabýval jeden z nejslavnějších gastronomů 19. století Marie-Antoine Carême.
Podstata a využití aspiku, /aspik
Popis jídel na jídelních lístcích
29. července 2011
ijídla a jídelní lístky
Popis jídel na jídelních lístcích
Hosté nečtou jídelní lísky jako nějaký napínavý román a proto název jídla musí být krátký a jídlo musí být nějakým způsobem popsáno. Popis jídla na jídelním lístku je mnohdy důležitější než jeho název. Popis jídel úzce souvisí s jejich názvy nebo s jejich tvorbou. Nemusí to být vždy kuchař, který takové jídlo popisuje, ale musí to být někdo kdo k tomu má vlohy. Pokud nikoho mezi našimi zaměstnanci s podobnými vlohami nemáme, tak tento úkol raději zadáme nějakému odbornému konzultantovi.
Popis jídel na jídelních lístcích, /popis_jidel_na_jidelnich_listcich
Zkratky na jídelních lístcích
23. listopadu 2005
ijídla a jídelní lístky
Zkratky na jídelních lístcích
Učit české restauratéry jak psát jídelní lístky jsem po několikaletém úsilí více méně vzdal. Založením Hostovky ale považuji za jakousi morální povinnost naučit mé studenty jak české jídelní lístky číst což je někdy jisté umění.
Zkratky na jídelních lístcích, /zkratky_na_listcich

Nová elektronická kniha

Chystáme se vydat e-book se články tohoto webu. Získáte tím všechny články autora do své oblíbené čtečky. Koupí e-booku navíc podpoříte další rozvoj tohoto webu.

  1. iE-book pro všechny druhy čteček plus formát PDF.
  2. iAutomatické aktualizace a přidávání nových článků!
  3. iZajímá Vás e-book?