Psychlogie chutí a co jí lidé v zahraničí

Jídlo (strava) je z velké míry otázkou návyku a tradic založených na surovinových možnostech a na technické vyspělosti daného národa či etnické skupiny. Jídlo dříve nemělo vůbec nic společného s chutěmi a preferencemi. Ty přišly až později a začaly být omezovány a regulovány náboženskými přikázáními či zdravotními předpisy.

Zkušenosti s cizinci v českých restauracích

Cizinci, kteří k nám přijíždějí ochutnat tradiční českou kuchyni, dokáží s vyhlášenými pokrmy někdy pěkně zatočit. Naprosto nepřekonatelní v kombinacích příloh jsou Němci. Jsou například schopni spořádat svíčkovou omáčku se zelím! Poláci pak nejraději ukusují suchý knedlík. Američané si zase plátky svíčkové dají mezi dva knedlíky a jedí to jako sendvič.

„Někdy nevěřím svým uším, když slyším, co si někteří Němci objednají. Na smažený sýr nebo řízek s rýží už jsme si zvykli. Ale dokážou zkombinovat i řízek s knedlíkem, a dokonce svíčkovou se zelím,“ usmívá se Blanka Oberreiterová, provozovatelka restaurace v severočeském Varnsdorfu.

Němečtí turisté jsou vyhlášení i tím, kolik toho spořádají. „Sní klidně dvě hlavní jídla nebo polévku, jídlo, salát, palačinku a navrch ještě pohár,“ dodává a vypráví ještě o Rusce, která si nedávno velmi pochutnala na plněném bramboráku s bílým jogurtem.

Podobně „mlsní“ jsou i Poláci, kterým české speciality nejsou svaté. „Řízek, knedlík, zelí, guláš, knedlík, zelí, smažák, knedlík, zelí, pořád dokola. Mají také rádi guláš se zeleninovou oblohou nebo jen samotné houskové knedlíky,“ kroutí hlavou Hanka Mužná z restaurace U Kovárny v Malé Morávce v Jeseníkách.

To Slováci si naší kuchyní hlavu poplést nenechají. Zásadně si objednávají své národní jídlo. „Pořád jen halušky…,“ říká rezignovaně obsluha restaurace Pohoda v Břeclavi.

Největší úctu k našim lahůdkám mají Rakušané. Těm si stačí vybrat z jídelníčku a nemají potřebu si něco přidávat. „Milují naši svíčkovou a hovězí maso vůbec. Mají rádi i minutky. Neexperimentují,“ popisuje číšník z restaurace Morava ve Znojmě.

Američané zase balí šunkovou rolku do rohlíku a jí ji jako sendvič. Japonci vyžadují poloviční porce a Číňané hůlky i k smaženému řízku.

Psychologie chutí podle Brillat-Savarina

Brillat-Savarin byl francouzský městský radní, politik a gastronom, narozený v Belley v roce 1755. Krátce před svou smrtí v roce 1826 napsal pro gastronomii významné dílo La physiologie du goût (psychologie chuti). Pracoval na něm údajně 25 let. Nebyl to ale kuchař, tudíž jídla nevytvářel, ale objevoval.

Přičítá se mu rčení: „Objevení nového jídla přinese lidstvu více potěšení než objevení nové hvězdy.“ Před několika lety jsem si udělal u kolegů v Americe spoustu nepřátel výrokem, že po objevení hamburgerů není v gastronomii už co objevovat.

Savarinovi se také připisuje výrok: „Řekni mi, co jíš, a já ti řeknu, kdo jsi.“ No, to mělo možná dříve platnost mezi jeho vrstevníky, ale dnes by to vyznělo jako velká blbost. Museli byste totiž vidět, co si relativně inteligentní lidi dokáží naložit na jeden talíř na samoobslužných bufetech, obzvláště v Česku.

Brillat-Savarin je některými lidmi dosud respektovaný gastronom. Věřil, že pozná pravého gastronoma, když ho podrobí takzvaným „malým gastronomickým testům“. Tvrdil také, že člověk, u kterého jídlo nevyvolá jiskru žádoucnosti, není takového jídla, a požitků spojených s jeho pojídáním vůbec hoden.

Podle Brillat-Savarina, pokaždé, když se podává jídlo renomované pro jeho chuť, tak musí být stolovníci pečlivě sledováni. Ti, jejichž výraz nevyjádří patřičné nadšení, jsou označeni jako nehodní této příležitosti. Jaká nehorázná blbost! Podle mě je tím vyjádřena Savarinova nepředstavitelná namyšlenost na to, že jedině jeho názory na jídlo jsou správné.

Taktéž i mnozí bohatí současníci Brillat-Savarina se tehdy, nejen ve Francii, předháněli v extravagantních jídlech. Vznikla tak jídla jako velká kuřata plněná perigordskými lanýži, zformovaná do tvaru velké koule, křepelky plněné lanýži a hovězím morkem podávané na toustech potřených bazalkovým máslem nebo upečení a opět opeření bažanti a mnoho jiných „lahůdek“.

iBrillat-Savarin, Grimond de La Reinière a jejich další vrstevníci také dali základ sledu, ve kterém byla jídla podávána. Byly to gastronomické zvyky horních deseti tisíc té doby, které byly těmito „gastronomy“ povýšeny na gastronomická pravidla. Ta byla po dlouhá léta akceptována i v jiných zemích.

Můj názor na ta pravidla jsem napsal již několikrát a udělal jsem si tím mnoho nepřátel hlavně mezi skalními gastronomy. Znovu se o tom již zmiňovat nebudu a budu se držet daného tématu.

Preference v dnešní době

Jídlo či preference podle chutí, o čemž se Savarin a jeho současníci vůbec nezmiňovali, je také otázkou toho, co si člověk může dovolit. Je mnoho dobrých jídel, která by chutnala všem lidem bez rozdílu. Jsou ale tak drahá, že se mnohdy musí spokojit s tím, na co mají.

Chutě a preference se také mění s věkem. Například jsem dříve neměl moc rád sýry a teď na stará kolena je zbožňuji, přestože jsou některé plesnivé.

Dnes může být jídlo preferováno nebo zavrhováno jen na základě názvu. Například taková lahůdka, jako jsou zadělávané dršťky, může být pro někoho něco odporného, už jen díky svému jménu. K tomu vám, jako obyčejně, musím přidat příhodnou historku. Tentokrát ale není z mé praxe.

Důležitost názvu jídla – historka o Philadelphia pepperpot

Je několik verzí o vzniku této rádoby americké polévky, která není nic jiného než naše stará, dobrá dršťková polévka. Usuzuji tak podle historky, kterou vyprávěla Martha, manželka Jirky (George) Washingtona, ostatním dámám, při jednom z jejich nesčetných čajových dýchánků (anglicky tea party).

Martha vyprávěla, že u Valey Forge, kde George mrzl se svými hladovými vojáky, nařídil kuchařům, aby vojákům uvařili něco sytého a horkého (anglicky some healthy and hot food). Kuchaři toho moc neměli, ale měli spoustu drštěk, o které nikdo moc nestál. Naštěstí byl mezi kuchaři Václav, podle jména zřejmě Čech, který z drštěk uvařil pravou českou dršťkovou polévku.

Václav nerozuměl jemným nuancím americké angličtiny, takže pro něj hot znamenalo ostré a ne horké. Dal tedy do polévky ostré papriky, co se do ní vešlo.

Dršťkám se v Americe říká tripe. Václav se správně obával, že na tripe soup by se vojáci moc netvářili, a to i přesto, že byli hladoví jako vlci. Řekl jim, že je to Philadelphia pepperpot. Vojáci se po polévce mohli doslova utlouct. Od té doby je, původem česká polévka, jednou z amerických specialit.

Co, jak a proč jíst v zahraničí

Již léta se zabývám studiem etnických kuchyní, a to nejenom jejich recepty. Zabývám se spíše tím co, kdy, kde, jak a proč některé národy jedí doma a co se považuje za jejich národní jídla.

iByli byste překvapeni, jaké jsou rozdíly v tom, co lidé jedí doma a co na cestách.

Nemusíte chodit daleko. Někteří Češi na veřejnosti prohlašují, že by se „žrádla“, jako je fast food nikdy nedotkli. Jejich dětem, protože si to vynutí, sice hamburger u Mekáče občas koupí, ale oni by si ho nikdy nedali.

Já vím, že někteří mluví pravdu, ale je v tom skryta spousta pokrytectví. Museli byste totiž vidět, co někteří Češi jedí, když jsou v zahraničí. Nechci je za to odsuzovat. Vím ale, že jdou buďto do restaurace „Tašken“, neboli do tašky s řízky, nebo prostě do některé restaurace rychlého občerstvení, do které by v Česku údajně nikdy ani nevstoupili.

Jedno naše pořekadlo říká: „Doma jez, co máš, a jinde, co ti dají“. Dnes vám v cizině zadarmo nic nedají a valut zřejmě moc nemáte. Protože doufám že nejste snobové, tak si prostě zajděte do některé laciné místní restaurace, ve které podávají klasická místní jídla.

Určitě bych si tam neobjednal ani svíčkovou, ani halušky i kdyby je tam měli. Objednal bych si jídlo, které neznám a jedl bych ho vlastním způsobem. Nebo bych se ideálně díval, jak ho jedí místní domorodci a opičil bych se po nich (anglicky monkey see, monkey do).

Kam v zahraničí zajít na jídlo

Existuje spousta lidí, včetně mě, kteří jsou ochotni za dobrým jídlem jet na kraj světa. Narozdíl ode mě je již méně takových, kteří si o jídlech nebo o gastronomii země, do které se chystají, něco přečtou. Tím se ale o moc ochuzují.

To by mělo platit i o návštěvě jakékoliv etnické restaurace u nás, o jejíž kuchyni toho moc nevíme. Nahlédnout do některých z nesčetných etnických kuchařek ale nestačí, leda že by v ní bylo napsáno, jak se taková jídla jí.

Nepovažuji se za vynálezce, ale spíše za někoho, kdo zaplňuje mezery. Netrvalo mi tedy dlouho, než jsem si uvědomil mezeru mezi znalostí jídel a receptů a tím, jak se jídla mají podávat a jíst.

Vím, že to lidé neradi slyší, ale všichni hosté nejsou natolik sofistikovaní, aby věděli kde, kdy, proč a jak některá jídla jíst. Ještě méně je takových, kteří vědí, co jim za jejich peníze patří.

  • iAutor: Michael Klíma
  • iDatum vytvoření: 14. července 2006
  • iDatum revize: 30. března 2019

Příbuzné články

Mexický flan
10. května 2009
ietnické kuchyně
Mexický flan
Flan, je španělský moučník, ale nesnažte se to namluvit Francouzům, kteří tvrdí že je jejich. Ale ať je to jak je to, tak to nic nezmění na tom, že v Mexiku je velice populární a že nesmí chybět na jídelním lístku žádné lepší restaurace.
Mexický flan, /mexicky_flan
Zahraniční kuchyně
12. června 2005
ietnické kuchyně
Zahraniční kuchyně
Cizinci, kteří k nám přijíždějí ochutnat tradiční českou kuchyni, s vyhlášenými pokrmy dokážou někdy pěkně zatočit.
Zahraniční kuchyně, /zahranicni_kuchyne
Úskalí francouzské gastronomie
16. července 2006
ietnické kuchyněigastronomieiFrancie
Úskalí francouzské gastronomie
Moje první zkušenost s Francií byla 18. května 1945, neboli hned po válce. Pracoval jsem tam v několika restauracích a hotelech. Z té doby vím, že čeští kuchaři a číšníci měli díky svým kolegům pracujícím ve Francii před válkou tu nejlepší pověst.
Úskalí francouzské gastronomie, /francouzska_gastronomie
Důležitost etnických kuchyní
1. ledna 2007
ietnické kuchyněijídla a jídelní lístkyiAmerikaiČeská republika
Důležitost etnických kuchyní
Znalosti stravovacích zvyklostí zahraničních hostů a etnických skupin byla dříve přikládána velká váha. Ta dnes pomalu ale jistě ztrácí na své důležitosti.
Důležitost etnických kuchyní, /etnicke_kuchyne
Psychlogie chutí a co jí lidé v zahraničí
14. července 2006
ietnické kuchyněichutěihistorkaipřípadová studieipsychologie
Psychlogie chutí a co jí lidé v zahraničí
Jídlo (strava) je z velké míry otázkou návyku a tradic založených na surovinových možnostech a na technické vyspělosti daného národa či etnické skupiny. Jídlo dříve nemělo vůbec nic společného s chutěmi a preferencemi. Ty přišly až později a začaly být omezovány a regulovány náboženskými přikázáními či zdravotními předpisy.
Psychlogie chutí a co jí lidé v zahraničí, /co_chutna_cizincum
Omáčka bešamel a její varianty
13. ledna 2006
ijídla a jídelní lístkyiomáčkairecept
Omáčka bešamel a její varianty
Omáčku bešamel oficiálně vynalezl správce královského dvora Ludvíka XIV., markýz Louis de Béchameil de Nointel (1630–1703). Je ale více než pravděpodobné, že si Francouzi tuto omáčku přivlastnili od Italů. V Itálii byla tato omáčka již několik století před tím.
Omáčka bešamel a její varianty, /besamel
Správná velikost porce
2. září 2006
ijídla a jídelní lístky
Správná velikost porce
Žádný úřad, instituce, strana a vláda nám dnes již nemůže diktovat, jak velké by porce měly být. Jediný, kdo určuje velikost porcí, je spotřebitel.
Správná velikost porce, /velikost_porce
Citróny
29. srpna 2007
izbožíznalství
Citróny
Citrón, italsky limone, anglicky lemon, německy zitrone, je dnes používaný po celém světě. Jak k přípravě jídel a nápojů, tak i k jejich ozdobě.
Citróny, /citrony
Tvorba cen
19. září 2011
ikonzulting
Tvorba cen
Vaření nezačíná nákupem, jak tvrdí náš samozvaný chef Pohlreich. vaření začíná plánem neboli jídelním lístkem. Tvorba jídelního lístku začíná zbožíznalstvím, psychologií nákupu potravin, tvorbou receptur a tvorbou cen, i když ne vždy v tomto pořadí. ale v žádném případě nějaké komediantství nestačí a je k tomu v každém případě potřeba nějaký know how.
Tvorba cen, /tvorba_cen
Mezinárodní kuchařské tituly
24. září 2010
igastronomie
Mezinárodní kuchařské tituly
Kuchařské tituly jsou mnohdy odvozeny od takzvaných kuchyňských brigád založených Augustem Escoffierem. Také mohou mít obecnější význam v závislosti na jednotlivých kuchyňských funkcích nebo technikách.
Mezinárodní kuchařské tituly, /kucharske_tituly
Používání klubových talířů
5. července 2007
irestaurace a servis
Používání klubových talířů
Klubové talíře jsou velké, kulaté ozdobné porcelánové, kovové, stříbrné, nebo dokonce i dřevěné talíře o průměru 30 až 33 cm. Dávají se na každé místo u stolu místo prostírání. Klubové talíře pocházejí z anglického base plates nebo service plates a ve světě jsou známy jako Platzteller (německy) anebo také Assiette de présentation (francouzsky).
Používání klubových talířů, /klubove_talire
Krátký a dlouhý týden
18. června 2006
ipřípadová studie
Krátký a dlouhý týden
Hostovka jak název napovídá je v zásadě určena hostům nebo těm kteří se sofistikovanými hosty chtějí stát. Při této snaze se ale nevyhneme nutnosti porozumět tomu jak některé věci v tom našem pohostinství fungují.
Krátký a dlouhý týden, /kratky_a_dlouhy_tyden
Hovězí Stroganov s hranolky
21. prosince 2005
ijídla a jídelní lístky
Hovězí Stroganov s hranolky
Se Stroganovem jsem se poprvé setkal v Moskvě kolem roku 1954. Od té doby jsem ho jedl jak v Sovětském svazu, tak i jinde ve světě. Stroganov byl vynalezen dvorním kuchařem carského dvora Sergejem Stroganovem za vlády ruské carevny Kateřiny Veliké.
Hovězí Stroganov s hranolky, /stroganov
Druhy a příprava krabů
5. srpna 2005
ijídla a jídelní lístkyireceptikrabi
Druhy a příprava krabů
Každý krab pochází z relativně velké rodiny. Krabí samice, která byla oplodněna krabím samcem (v době, kdy byla nahá bez krunýře), po nějaké době snese několik miliónů vajíček. Tato vajíčka vytvoří oranžovou hmotu, která je přichycena ke spodnímu krunýři samice po dobu asi patnácti dnů. Poté se každé vajíčko stane volně plovoucí „lahůdkou“.
Druhy a příprava krabů, /krabi
Steaky stupeň propečení
21. června 2009
ikuchyňské techniky
Steaky stupeň propečení
V diskuzi o tom, jak velké mají byt porce jídel a zda musíme váhu nebo hmotnost porci na jídelních lístcích uvádět, jsem se velice krátce zmínil o steacích.
Steaky stupeň propečení, /steaky_stupen_propeceni
Význam slova banket a banketní
23. října 2008
igastronomieibanket
Význam slova banket a banketní
Banket je jeden z nejvíce (nesprávně) používaných výrazů. Pochází ze slova lavice (francouzsky la banc), na které se při společných večeřích kdysi sedávalo. Banketem dnes označujeme společné stolování při mimořádných, oficiálních nebo slavnostních příležitostech (anglicky party).
Význam slova banket a banketní, /banket
Obloha
9. prosince 2005
ijídla a jídelní lístky
Obloha
Na téma "obloha" v české kuchyni jsem napsal v odborném tisku více než je zdrávo a přesto že to všechno bylo v dobrém úmyslu tak jsem si vlastně udělal ještě více nepřátel a to hlavně mezi kuchaři a tak jsem to více méně vzdal protože jako více takových snah to nikam nevedlo.
Obloha, /obloha
Způsoby krájení potravin
22. července 2008
igastronomieikrájeníiČína
Způsoby krájení potravin
Důležitost krájení potravin si již uvědomoval člověk v pravěku, a to ještě před objevením ohně. Tehdy zjistil, že se mu kusy mamuta lépe jedí nakrájené na steaky.
Způsoby krájení potravin, /krajeni
Hotovky a minutky v českých restauracích
8. června 2006
ijídla a jídelní lístkyihotovkyiminutkyiobloha
Hotovky a minutky v českých restauracích
Hotovky jsou jídla připravovaná zpravidla ve větším množství a mnohdy relativně komplikovanými a zdlouhavými technikami. Ve většině případů je vaří někdo s alespoň základními znalostmi. Hotovky jsou také připravovány z potravin, které rychlými technikami nelze zpracovat.
Hotovky a minutky v českých restauracích, /hotovky_a_minutky
Podávání polévek
1. května 2008
ijídla a jídelní lístkyipolévky
Podávání polévek
Polévky se typicky podávají v polévkových nebo bujónových šálcích, případně na hlubokých talířích. Někdy se také podávají v takzvaných polévkových terinách, z kterých si hosté mohou podle chuti nabrat sami.
Podávání polévek, /podavani_polevek
Dětské jídelní lístky
12. května 2006
ijídla a jídelní lístkyidětiipřípadová studie
Dětské jídelní lístky
Nepodceňujte inteligenci dětí. Některé děti, jako například moje vnoučata, chodí do restaurací možná častěji než někteří zaměstnanci v pohostinství. Byli byste překvapeni, jaké mají gastronomické znalosti.
Dětské jídelní lístky, /detske_listky
Eighty six
28. září 2009
ico-kdy-kde
Eighty six
Pane Klímo, vy se vytahujete, že pokud se týká pohostinství, že máte odpověď na všechno a když ne, tak že si prostě něco vymyslíte. Proto bych rád věděl, jestli víte, co znamená to číslo „86“ o kterém se v jednom svém pořadu „Ano šéfe“ zmínil pan Pohlreich a řekl, že je to anglický výraz, který znamená, že když je něco, nebo někdo „na odstřel“ že se řekne „eighty six“.
Eighty six, /eighty_six
Plody moře a krevetky
22. července 2005
ijídla a jídelní lístkyikrevetky
Plody moře a krevetky
Francouzsky Fruit de Mer, německy Meeresfrüchte, italsky Frutti di Mare. Plodům moře se někdy říká mořské ovoce, na čemž nakonec není nic špatného a každý ví čem mluvíte. Anglicky se jim říká seafood, protože když napíšete sea food, tak si lidé myslí, že jste chtěli říci see food, což by znamenalo vidět jídlo.
Plody moře a krevetky, /plody_more
Košer
3. března 2008
igastronomie
Košer
Výrazem košer se označují jídla která podle židovských stravovacích předpisů v kodu zvaném halakah který je postaven na základech pasáží v knihách Starého Zákona Leviticus a Deureteronomy.
Košer, /koser
Zrání hovězího masa
3. července 2008
ikuchyňské techniky
Zrání hovězího masa
Maso z čerstvě poraženého hovězího a zvěřiny není vhodné k tepelné úpravě. Takové maso musí nejdříve správně vyzrát. Pod pojmem zrání masa se normálně rozumí doba neboli počet dnů, od okamžiku poražení hovězího dobytčete, do doby, kdy je tzv. „rozbouráno“ na jateční kusy. Průměrná doba od porážky do bourání na jateční kusy je v Americe asi 7 dnů.
Zrání hovězího masa, /zrani
Suchá jíška
9. dubna 2009
ico-kdy-kde
Suchá jíška
Naučil jsem se suchou jíšku připravovat za druhé světové války, kdy tuk byl na potravinové lístky a relativně drahý. Musím se ale přiznat, že ji někdy používám ještě dnes protože je velice „convenient“. Může se případně i ochutit, prostě má mnoho výhod.
Suchá jíška, /sucha_jiska
Rozdíl a příprava zálivky a dresinku
13. ledna 2007
ijídla a jídelní lístky
Rozdíl a příprava zálivky a dresinku
V encyklopedickém slovníku gastronomie od Jiřího Černého, je dresink popsán jako zálivka, zpravidla studená, používaná k ochucení zeleninových ovocných nebo kombinovaných salátů. Jako studentům Hostovky by vám ale tato definice stačit neměla.
Rozdíl a příprava zálivky a dresinku, /zalivka_dresink
Názvy jídel
16. ledna 2006
ijídla a jídelní lístky
Názvy jídel
S jídelními lístky souvisí názvy jídel.V zásadě existují dva druhy názvů jídel a to názvy klasické, chcete-li vžité, celosvětově uznávané a respektované, a názvy novodobé tvořené bez jakýchkoliv zásad.
Názvy jídel, /nazvy_jidel
Stravovací zvyklosti
17. září 2006
igastronomie
Stravovací zvyklosti
Není vůbec pochyb o tom, že stravovací zvyklosti jsou jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících jídelní lístky.
Stravovací zvyklosti, /stravovaci_zvyklosti
Pečení
13. dubna 2009
ikuchyňské techniky
Pečení
Pečení je prodloužená tepelná úprava potravin suchým teplem v uzavřeném prostoru zpravidla vyzařováním, prouděním nebo kondukcí tepla. Angličtina používá výraz baking pro pečení chleba nebo jiných moučných výrobků a roasting pro pečení masa, drůbeže a podobně. Běžní hosté v tom nedělají velkých rozdílů a bohužel ani někteří kuchaři, ale jako studenti Hostovky bychom ty rozdíly měli znát.
Pečení, /peceni
Food Cost
9. dubna 2009
ikdo-kdy-kde
Food Cost
To co blábolí o food cost ve svém pořadu Ano šéfe náš samozvaný nejvyšší kuchař Zdeňek Pohlreich tomu nevěřte. Musíte si o tom něco přečíst, abyste viděli že jsou to všechno nesmysle. Pokud si to řekneme velice zjednodušeně a laicky, tak Food cost je anglický výraz pro náklady na výrobu jídel které jsou vyjádřeny v procentech v poměru k jejich prodejní ceně.
Food Cost, /food_cost
Sotýrování
14. března 2007
ico-kdy-kde
Sotýrování
Sotýrování, anglicky sauté, od francouzského slovesa sauter, je kuchařský výraz (hantýrka) pro techniku rychlého přehazování potravin v pánvi nad intenzivním teplem, zpravidla otevřeným ohněm.
Sotýrování, /sotyrovani
Podstata a využití aspiku
7. srpna 2006
Podstata a využití aspiku
Obecně vzato je aspik rosol, který se používá k zalévání nebo pokrývání masa, ryb, zelenin a salátů, případně k obložení studených mís. O aspicích a rosolech byla napsána celá pojednání. Obzvláště se jimi zabýval jeden z nejslavnějších gastronomů 19. století Marie-Antoine Carême.
Podstata a využití aspiku, /aspik
Popis jídel na jídelních lístcích
29. července 2011
ijídla a jídelní lístky
Popis jídel na jídelních lístcích
Hosté nečtou jídelní lísky jako nějaký napínavý román a proto název jídla musí být krátký a jídlo musí být nějakým způsobem popsáno. Popis jídla na jídelním lístku je mnohdy důležitější než jeho název. Popis jídel úzce souvisí s jejich názvy nebo s jejich tvorbou. Nemusí to být vždy kuchař, který takové jídlo popisuje, ale musí to být někdo kdo k tomu má vlohy. Pokud nikoho mezi našimi zaměstnanci s podobnými vlohami nemáme, tak tento úkol raději zadáme nějakému odbornému konzultantovi.
Popis jídel na jídelních lístcích, /popis_jidel_na_jidelnich_listcich
Zkratky na jídelních lístcích
23. listopadu 2005
ijídla a jídelní lístky
Zkratky na jídelních lístcích
Učit české restauratéry jak psát jídelní lístky jsem po několikaletém úsilí více méně vzdal. Založením Hostovky ale považuji za jakousi morální povinnost naučit mé studenty jak české jídelní lístky číst což je někdy jisté umění.
Zkratky na jídelních lístcích, /zkratky_na_listcich

Nová elektronická kniha

Chystáme se vydat e-book se články tohoto webu. Získáte tím všechny články autora do své oblíbené čtečky. Koupí e-booku navíc podpoříte další rozvoj tohoto webu.

  1. iE-book pro všechny druhy čteček plus formát PDF.
  2. iAutomatické aktualizace a přidávání nových článků!
  3. iZajímá Vás e-book?