Co mi vadí na M. D. Rettigové

Na to se mně totiž již několik lidí zeptalo a já kolem té Dobromily Rettigové tncuji jako kolem horké kaše a stále mně cosi říká, abych se o tom už nezmiňoval, protože já mám už takhle dost nepřátel a teď si udělám nepřátele ze všech těch „gastronomů“ kteří Magdalenu uctívají.

  • i
  • i
  • ihttps://www.hostovka.cz/md_retigova?usp=sharing
  • i

Na druhé straně ale mně to nutká k tomu, abych se přiznal, že paní Magdalenu Rettigovou nemám moc rád, přestože s ní mám hodně společného.

Moje křestní jméno je totiž také Dobromil a nemohu přijít na jméno mému tatínkovi nebo mamince, že mně tak pokřtili. Já si totiž vzpomínám, že jsem při tom křtu řval jako tůr a kopal jsem nohama a bránil jsem se, aby mi to jméno dali, ale nic nepomohlo. Údajně mi to jméno dal tatínek, který ho viděl na kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové, kterou mamince koupil.

Mám tu kuchařku ještě schovanou. S maminkou to ale nemělo co společného protože ta byla po své mamince velice dobrá kuchařka, a proto podle té kuchařky nevařila, za což jsme ji celý život byli všichni velice vděčni. Nicméně to maminčino kuchařské umění, a zřejmě i to jméno Dobromil mi ale asi bylo osudné.

Od útlého mládí jsem měl sklony ke kuchařině a musím říci, že už jako dítě jsem i na písku dělával docela úhledné bábovičky a později jsem u skautů dostal za maminčin guláš dokonce bobříka vaření.

Potom jsem se relativně v útlém věku začal učit kuchařem a číšníkem a přesto, že jsem tu kuchařinu spíše nenáviděl, tak jsem se ji ale relativně dobře naučil a díky ní, jsem zejména v Americe, nakonec vydělal relativně dost peněz.

Ty peníze jsem ale nevydělal jen vařením. Já teď sice píši zadarmo, ale v dobách kdy to bylo dobře placené, jsem si přivydělával psaním kuchařských knížek, učebnic a článků do odborných časopisů jako byla Výživa Lidu a Pohostinství a později do Food Service. Za to vaření zřejmě vděčím mamince a za to psaní kuchařských knížek nejspíš tomu nenáviděnému jménu.

Teď na stará kolena musím ale říci, že nevím co je mé forte, jestli to moje vaření, nebo moje literární činnost. To vaření, i když ještě nejsem nejlepší na světě, mi docela jde, ale to moje psaní. jak se správně česky říká, je „unter Hund“.

Tam je totiž nejspíše to moje dědictví po Dobromile, která té gramatice také nikdy moc nedala a já jsem totiž stejně jako Magdalena také nikdy nebyl žádný velký češtinář, a i když je to neuvěřitelné tak tu českou gramatiku jsem se vlastně naučil až při mém pobytu v zahraničí, při studiu cizích jazyků (protože bez toho se ty cizí jazyky nenaučíte).

Ty zatracené čárky, právě díky těm cizím řečem, také plácám tak jak se to dá, ale v receptech jsem dosti opatrný, protože špatně položená čárka může zcela změnit celé jídlo. No, na štěstí v zahraničí mně nikdy nezkoušeli z češtiny, ale z toho jak umím vařit a tak jsem to bez té správné češtiny přežil až do dnešního dne.

Když už ale zase jsem u té Dobromily, tak musím říci, že proti ní osobně vlastně nic nemám. Podle mě ale vařit neuměla a podle druhých psát (kuchařské knížky) také ne, ale nejspíše má své obrozenecké zásluhy a tak vo co go. Co mi ale vadí je, že teď najedou (možná díky té dnešní demokracii a nedostatku role models) někteří lidé tu Rettigovou vyhrabali, otevírají pod jejím jménem restaurace, dokonce Rettigová à la Française (chudáci Francouzi). Co mi ale nikdo nezdůvodní je, proč v jejím jméně rozdávají medaile za kuchařské výtvory.

Já sice nevěřím tomu, že by někdo odmítl Nobelovu cenu jenom proto, že Alfréd Nobel vynalezl dynamit, který způsobil smrt tolika lidí, který ale na druhé straně byl lidstvu tolik užitečný. Ale věřte mi, že ani já bych cenu Dobromily Rettigové neodmítl, už jenom proto, že se jmenuji Dobromil. Já vím, že česká gastronomie má problém s nedostatkem nějakých modelů proto také mimo té Dobromily vyhrabali pana Vašatu, aby měli někoho na ty medaile za mimořádné projekty.

Dnes ale máme i další model pana Zdenka Pohlreicha, který mimo jedné kuchařky, v životě o kuchařině nebo gastronomii nic nenapal. Jeho znaosti odborné teminologie také nejsou nic moc, ale o to větší má slovník hrubých slov a sprostých výrazů, pro které se v něm mnoho lidí bohužel vidí.

Jinak ale po jeho „zpovědi“ v lidových novinách se od něj mnoho kuchařů distancuje, protože nechtějí být v jednom pytli s nějakým zlodějem a já se jim nedivím, a dokonce i já se tím, že jsem vyučený kuchař moc neoháním, protože se za to teď někdy i stydím.

Jestlipak jsme toho Pohlreicha měli zapotřebí. Podle mě mimo Sv. Vavřince máme ještě celou řadu svatých, a tak bychom se jich měli držet, protože jednou svatý, vždycky svatý a sichr je sichr.

No a teď se asi nemůžete divit, proč ani jméno Dobromil nepoužívám a proč jsem v Americe přijal jméno Michael. Ale když se to tak vezme, tak já ani na tom jméně tak moc nerajtuji. Ve Franci mi totiž říkají Michel, Mexiku Miguel, Austrálii a v Americe mi říkají Mike, v Rusku Miša, v Egyptě Mustafa, a v Česku mně ještě dnes někteří lidé znají pod jménem Mirek. No a jedna moje velmi dobrá známá mi říkala Míšánek.

Příbuzné články

Názvy jídel 3
25. prosince 2009
ietika
Názvy jídel 3
Mezinárodní gastronomie není taková džungle za jakou si ji představuje vedení restaurace STOLETÍ v Praze, údajně jedna z nejlepších pražských restaurací, což nemohu posoudit, protože jsem tam nebyl, a tak musím jen dát na co o ni píše Laura Baranik ve svém článku pro Lidové noviny.
Názvy jídel 3, /nazvy_jidel_3
Co mi vadí na M. D. Rettigové
5. listopadu 2009
ietika
Co mi vadí na M. D. Rettigové
Na to se mně totiž již několik lidí zeptalo a já kolem té Dobromily Rettigové tncuji jako kolem horké kaše a stále mně cosi říká, abych se o tom už nezmiňoval, protože já mám už takhle dost nepřátel a teď si udělám nepřátele ze všech těch „gastronomů“ kteří Magdalenu uctívají.
Co mi vadí na M. D. Rettigové, /md_retigova
Etika
28. ledna 2008
ietika
Etika
Na stránkách www.gastronews.cz dne 25.1.2008 na téma NÍZKÁ ÚROVEŇ ŠKOLSTVÍ, jistý Fred položil následujicí otázku:"Je to těžké najít na gastronews.cz vůbec nějaké kontakty, jediný jsem našel na pana Řezáče. Tak se ptám, zda-li je možno se nějak spojit s panem Klímou na těchto stránkách a jak se například zakládá nové diskusní téma. Děkuji Fred".
Etika, /etika
Přání a stížnosti
27. října 2007
ietika
Přání a stížnosti
Stěžovatelé v pohostinství jsou různí. Někteří chroničtí stěžovatelé si stěžují vždycky, všude a na všechno. Již jsem se několikrát zmínil o rčení, že host má vždycky pravdu které jsem ale doplnil tím, že host má sice pravdu, ale jen pokud je to host.
Přání a stížnosti, /kniha_prani_a_stiznosti
Co je správné a co ne
8. července 2006
ietika
Co je správné a co ne
Kolem roku 1958, Hotelový a cateringový institut Velké Británie se rozhodl stanovit jednou provždy zásady toho co je správné a co ne v gastronomickém světě. Dvanáct vysoce kvalifikovaných kuchařů bylo jmenováno do komise která měla vypracovat jakýsi Kuchařský Kodex.
Co je správné a co ne, /spravne_spatne
Bonbóny pro osvěžení dechu po jídle
22. května 2006
ietika
Bonbóny pro osvěžení dechu po jídle
Bonbóny pro osvěžení dechu po jídle (anglicky after dinner mints) jsou víceméně americký vynález. Mají za úkol osvěžit ústa, a to obzvláště po jídlech s výraznou chutí. Můžete na ně narazit nejenom v restauracích, ale často i v amerických a francouzských domácnostech, kde se tento zvyk stále drží.
Bonbóny pro osvěžení dechu po jídle, /mentolky_po_jidle
Párátka na hraně etikety
20. července 2005
ietikaipárátko
Párátka na hraně etikety
Anglický výraz pro párátko toothpick, napovídá, že je to něco, čím by se člověk měl šťourat v zubech. Proto by se mu mělo říkat spíše šťourátko než párátko.
Párátka na hraně etikety, /paratka