Convenience

Již jsem se setkal i s tím, že si lidé stěžují jednak na všechny ty "fast food", neboli na restaurace rychlého občerstvení a dokonce i s tím že si stěžovali na všechny ty konventní potraviny a jídla se kterými se dnes již všude setkáváme. Mnozí vzpomínají na zlaté časy kdy se všechno dělalo od píky, anglicky "from the scratch". Pokud se ale týká studentů hostovky, tak se jim pokusím výhody a nevýhody těchto potravin a jídel popsat.

  • i
  • i
  • ihttps://www.hostovka.cz/convenience?usp=sharing
  • i

Convenient

Convenient se dá do češtiny přeložit jako příhodný, konvenientní, a konvenience je hlavní předností takto nazývaných potravin a případně jídel. Tato jídla nebo potraviny, označované někdy jako "ready to eat" neboli příhodné k okamžité konzumaci, jsou ve většině případů zmrazená, konzervovaná, případně dehydrovaná, které tudíž před jídlem musí být nějakým způsobem rekonstituována.

Mezi tato jídla patří například tak zvaná TV Dinners, což jsou hotová jídla, zpravidla balená pro jednu osobu, která se dají připravit v mikrovlnné troubě a sníst během promítání reklamy během nějakého filmu. Jou prodávaná jak čerstvě připravená tak i zmrazená. Mezi convenient food patří ale i polotovary, pasty, prášky, mixy a jiné formy potravin k rychlé (příhodné) přípravě polévek, omáček, moučníků a celé řady jídel.

Při výuce vaření na Culinary institute International v Chicagu kde jsme učili klasické vaření "from scratch", což znamená od píky, jsme ale učili i přípravu jídel z konvenientních potravin, ke mně přišel student který, když jsme dělali populární hnědou omáčku demi-glace z prášku, řekl, že on je schopen udělat demi-glace from the scratch a daleko lepší než jsme právě dělali.

Znáte studeny, a proto jsem tomu studentu nechtěl odporovat, ale řekl jsem mu, aby ten jeho recept na "jeho" demi-glace poslal některé z těch firem které tyto convenientní omáčky vyrábí. Tyto firmy totiž vynakládají statisíce, ne-li miliony dolarů na vývoj každého jejich výrobků a tak jsem mu řekl, že jsem přesvědčen, že pokud ten jeho recept je skutečně lepší, že mu bez mrknutí oka za něj zaplatí tisíce dolarů.

V Americe ale, když si pustíte vaši hubu na špacír, tak musíte být připravení na to, že vám někdo řekne, abyste dokázali to co kážete, čemuž se říká "Put your money where your mouth is". Tudíž i já jsem tomu studentu dal za úkol v příští hodině vaření tu jeho demi-glace ukázat ostatním studentům. Přišel jsem totiž i na to, že se snažil ten demi-glace dělat z Escofierovy knihy Le Guide Culinaire. Do této knihy totiž stále ještě mnoho lidí nahlíží jako do bible kuchařů, za kterou byla po mnoho let považována. Jak je ale známo, tak tato kniha byla napsána v roce 1902, a sám Escoffier, kuchař králů a král kuchařů, ji označil jen za sbírku nejlepších kuchařských informací které v té době byly dosažitelné. Bohužel mnoho lidí přehlíží že Escoffier mluvil o své době.

Při veškeré úctě k Escoffierovýn zásluhám o kuchařský obor, je nutno říci, že mnoho informací v jeho knize "Ma cuisine" je dnes již velice zastaralých, ale přesto by si ji každý kuchař měl přečíst. Podobný osud ale stihl i všechny knihy Antonina Carêma, zakladatele klasického kuchařského umění, napsané koncem 17 století, ale i knihy které napsali Urbain Dubois a Emile Bernard, Ali-Bab a mnoho jiných.

Většina výtvorů těchto slavných kuchařů, a milionů jejich následovníků, byla v té době zaměřena na přání a stravovací zvyklosti tehdejší šlechty, později pak na snobizmus a případně chutě horních deseti tisíc, které až na malé výjimky se stravovacími zvyklostmi dnešní společnosti mají velmi málo společného.

O něčem takovém jako náklady na suroviny, dnes zvané Food Cost, nebo o něčem takovém jako je Labor Cost, což jsou náklady na mzdy, se kdysi vůbec nemluvilo. Třiceti až padesáti členné brigády kuchařů kteří zřejmě pracovali úplně zadarmo, a kteří připravovali všechna jídla "od píky" byly pro Escoffiera a jeho vrstevníky tak zvaný "cheap labor" (laciná pracovní síla), a proto si to mohli dovolit. Rád bych ale viděl jak by se tito slavní kuchaři vypořádali s jejich rozpočty dnes, obzvláště v České republice kdy z lásky k oboru nikdo již nic nedělá.

Opravte mě, pokud se mýlím, ale dnes většina těch našich primadon a "mistrů kchuařů", kteří se producírují na televizi nebo v těch všelijakých kurzech, to nedělá ve snaze tomu oboru nějak pomoci, ale jenom pro peníze a pro vlaství prospěch.

Náš samozvaný "nejvyšší" kuchař pan Pohlreich, hned jak přijde do nějaké kuchyně tak začne teátrálně vyhazovat všechny konvenientní přípravky a potraviny včetěně kečupu, ale já jsem přesvědčen že i Escoffier, pokud by dnes pracoval v některém českém hotelu nebo restauraci, a chtěl by se vejít do těch cen, by asi sáhl po některém výrobku Maggi, Knorr nebo Vitana, na kterých, když se to tak vezme není nic špatného.

Není pochyb o tom, že jak v těch potravinách tak i v hotových výrobcích jsou velké jak kvalitativní, tak i cenové rozdíly, nicméně jejich "konvenience" se nedá docenit. Nějakým těm nesmyslům jako je například Slow food, nemůžete přeci věřit. Nemám totiž vůbec představy jak by se ta stále narůstající světová populace nějakým Slow food, bez všech těch fat food a konvenientních potravin dala nakrmit.

Nicméně tak jako jsou rozdíly v cenách tak jsou a budu rozdíly ve znalosti jejich používání, což když se to tak vezme je určité umění. Já mám naštěstí důkazy o tom, že jsem na tuto změnu v české gastronomii upozorňoval již před lety, bohužel naše odborné školství se stáje ještě vzhlíží v archaické francouzské gastronomii která sama se ale trendu konvenientních potravin také již podřídila, což někteří naši "odborníci" nestačili zaznamenat. V důsledku nedostatečné osvěty je jak v České tak i Slovenské republice ještě relativně velká skupina snobů a pseudo-gastronomů, tudíž některé ty rádoby-francouzské restaurace přežívají.

Naštěstí je tady teď HOSTOVKA, pomyslná universita pro hosty, která bez pomoci něčeho takového jako je Michelin, pomůže jejím studentům orientovat se v tom co je dobré a co je špatné, co je cenově přijatelné a co je předražené, neboli že pomůže celkovému zlepšení pohostinství.

Je ale na studentech Hostovky aby na stávající nedostatky poukazovali a domáhali se toho co jim za jejich peníze patří.

Příbuzné články

No Problem
16. června 2009
ipřípadová studie
No Problem
V konceptu STEAKGRILL® nemáme problémy ale úkoly. Žádný úkol není nesplnitelný musíme však vědět jak na něj, neboli že musíme mít potřebný know how, potřebnou sebedůvěru a potřebný drive. Nemohu o sobě říci, že bych neměl sebedůvěru, ale přesto jsem kdysi viděl problémy tam kde žádné vlastně nebyly.
No Problem, /no_problem
Krátký a dlouhý týden 2
9. září 2007
ipřípadová studie
Krátký a dlouhý týden 2
Již jsem si myslel, že se na ten můj přípěvek nikdo neozve a pokud ano, tak jenom někdo kdo by mi řekl, že nemám pravdu.
Krátký a dlouhý týden 2, /kratky_a_dlouhy_tyden_2
Zlepšení úrovně pohostinství
17. srpna 2007
ipřípadová studie
Zlepšení úrovně pohostinství
Na stránkách http://labuznik.com jsem si v sekci MIMO MÍSU přečetl velice zajímavý příspěvek PONĚKUD ZAJÍMAVÝ DOTAZ öd glema, což nejspíše není jméno, protože je to psáno malým písmenem, který je ale svým způsobem velice zajímavý a proto vám ho tady přidávám v plném znění včetně několika reakcí které nejsou v nějakém logickém sledu, ale které přesto jsou také velice zajímavé protože jak to vypadá tak teď se konečně to české pohostisntví zlepší.
Zlepšení úrovně pohostinství, /uroven_pohostinstvi
Neznalost a ignorance
5. října 2006
ipřípadová studie
Neznalost a ignorance
Vložil jsem tento příspěvek do oddělení případové studie, ale je to spíše konstatování smutné skutečnosti. S neznalostí a ignorantstvím se setkáte po celém světě a Česká a Slovenská republika nejsou výjimkou.
Neznalost a ignorance, /neznalost_a_ignorance
Základní povinnosti obsluhy
22. srpna 2006
ipřípadová studie
Základní povinnosti obsluhy
Pracuji v současné době na podnikovém manuálu pro jednu restauraci v Česku. V daném okamžiku pracuji na základních povinnostech obsluhy a napadlo mně že stať kterou jsem právě dokončil by mohla zajímat i studenty Hostovky protože by se z ní také poučili a proto vám tuto část přikládám.
Základní povinnosti obsluhy, /povinnosti_obsluhy
Krátký a dlouhý týden
18. června 2006
ipřípadová studie
Krátký a dlouhý týden
Hostovka jak název napovídá je v zásadě určena hostům nebo těm kteří se sofistikovanými hosty chtějí stát. Při této snaze se ale nevyhneme nutnosti porozumět tomu jak některé věci v tom našem pohostinství fungují.
Krátký a dlouhý týden, /kratky_a_dlouhy_tyden
Dědečkova hospoda
1. února 2006
ipřípadová studie
Dědečkova hospoda
Můj dědeček, který měl za prvé republiky hospodu na vesnici, nevěděl nic o marketingu a o kalkulaci cen. Ceny dělal takové, aby jeho hosté si je mohli dovolit, a snažil se jim dát co jim patřilo. Dědeček neměl sice hotelovku, ale měl zdravý selský rozum a tak si myslím, že tu hospodu vedl dobře.
Dědečkova hospoda, /dedeckova_hospoda
Convenience
7. listopadu 2005
ipřípadová studie
Convenience
Již jsem se setkal i s tím, že si lidé stěžují jednak na všechny ty "fast food", neboli na restaurace rychlého občerstvení a dokonce i s tím že si stěžovali na všechny ty konventní potraviny a jídla se kterými se dnes již všude setkáváme. Mnozí vzpomínají na zlaté časy kdy se všechno dělalo od píky, anglicky "from the scratch". Pokud se ale týká studentů hostovky, tak se jim pokusím výhody a nevýhody těchto potravin a jídel popsat.
Convenience, /convenience
Usměvavé americké servírky
16. listopadu 2005
ipřípadová studieiAmerikaigastronomie
Usměvavé americké servírky
Krátce po sametové revoluci jsem v Evropě pracoval v zastoupení americké firmy Blodgett. Vozil jsem do Ameriky na několikadenní školení skupiny techniků z post-komunistických zemí, kteří měli servisovat naše zařízení. Pro všechny tyto techniky (partnery) to bylo zároveň první seznámení s Amerikou a s americkým pohostinstvím.
Usměvavé americké servírky, /americke_servirky
Co se zaměstnanci, kteří kradou?
3. dubna 2008
ico-kdy-kdeipřípadová studie
Co se zaměstnanci, kteří kradou?
Jednou mi nepřišel do práce barman. Barmanství už mi tak nejde, a tak jsem zavolal kolegu, jestli by neměl někoho k dispozici. Řekl mi, že má k dispozici Jima, který je vynikající barman. Upozornil mě ale, že Jim občas něco ukradne z kasy, rád se napije, kouří podnikové cigarety, a že je navíc homosexuál.
Co se zaměstnanci, kteří kradou?, /kradeze_v_kuchyni
Příběh hoteliéra Ellswortha M. Statlera
4. listopadu 2005
ikdo-kdy-kdeipřípadová studie
Příběh hoteliéra Ellswortha M. Statlera
Ellsworth Statler je mnohými považován za největšího hoteliéra všech dob. Ze 13letého hotelového poslíčka se bez jakéhokoliv základního natožpak odborného vzdělání stal osobností amerického hotelového průmyslu a multimilionářem.
Příběh hoteliéra Ellswortha M. Statlera, /ellsworth_statler
Oplachování prstů po jídle
25. července 2009
ico-kdy-kdeipřípadová studieiAmerika
Oplachování prstů po jídle
Fingerbowl je malá nádoba naplněná vodou (někdy i s kouskem citrónu), ve které si hosté oplachují prsty. Jde o jeden z odborných výrazů, který byl kdysi v pohostinství tak běžný, že se ho nikdo ani nesnažil přeložit do češtiny.
Oplachování prstů po jídle, /fingerbowl
Restaurace zvaná diner
4. října 2007
ikoho se to týkáipřípadová studieiAmerika
Restaurace zvaná diner
Diner byly prefabrikované restaurace populární po celé Severní Americe a dokonce i v Kanadě. Restaurace byly sestaveny v dílně, a pak převezeny na zvolené místo.
Restaurace zvaná diner, /diner
Ne až tak čínské koláčky štěstí
23. února 2008
igastronomieipřípadová studieiAmerikaičínská restaurace
Ne až tak čínské koláčky štěstí
Koláčky štěstí (anglicky fortune cookies) jsou křehké, duté pečivo vyrobené z mouky, cukru, másla, mléka a vanilky. Jsou v nich zapečené malé papírky s „čínskými moudrostmi“, předpověďmi a někdy i se šťastnými čísly.
Ne až tak čínské koláčky štěstí, /kolacky_stesti
Catering
22. května 2007
igastronomieipřípadová studieibanketicatering
Catering
Podle českých slovníků znamená anglické cater nakupovat, obstarávat potraviny, postarat se o jídlo nebo zábavu, uspokojovat, ukájet, hovět. Catering a banket tedy znamená pořádat banket.
Catering, /catering
Dětské jídelní lístky
12. května 2006
ijídla a jídelní lístkyidětiipřípadová studie
Dětské jídelní lístky
Nepodceňujte inteligenci dětí. Některé děti, jako například moje vnoučata, chodí do restaurací možná častěji než někteří zaměstnanci v pohostinství. Byli byste překvapeni, jaké mají gastronomické znalosti.
Dětské jídelní lístky, /detske_listky
Psychlogie chutí a co jí lidé v zahraničí
14. července 2006
ietnické kuchyněichutěihistorkaipřípadová studieipsychologie
Psychlogie chutí a co jí lidé v zahraničí
Jídlo (strava) je z velké míry otázkou návyku a tradic založených na surovinových možnostech a na technické vyspělosti daného národa či etnické skupiny. Jídlo dříve nemělo vůbec nic společného s chutěmi a preferencemi. Ty přišly až později a začaly být omezovány a regulovány náboženskými přikázáními či zdravotními předpisy.
Psychlogie chutí a co jí lidé v zahraničí, /co_chutna_cizincum