Kuchařské knihy

Na stránkách www.labužník.cz se v těchto dnech rozvinula docela zajímavá diskuse vyprovokovaná Karmínkem který píše, že by ho zajímal názor jiných na množství kuchařek, a vyslovuje názor, že jich je až příliš mnoho a že jedno jak je ta kniha zaměřena.

S tím jak se zdá na těchto stránkách souhlasí většina čtenářů a respondentů.

Musím s Karmínkem souhlasit i já v tom, že různé recepty se opakují nebo obměňují, ale musím souhlasit i s většinou ostatních respondentů, protože pokud se kuchařek týká tak každý máme svoji pravdu.

Musím s Karmínkem také souhlasit v tom, že dobrých 80% z nich je jen tahání peněz z lidí a věřte mi, že vím o čem mluví.

Já jsem se té diskuse na těch stránkách nezúčastnil a sice proto, že já na takové zajímavé téma nemohu odpovědět jednou větou a mé dlouhé příspěvky jsou na těch stránkách některými čtenáři hodnoceny jako dlouhé, nudné a nic neříkající protože údajně nevím o čem mluvím.

Někteří respondenti se zmiňují o jejich sběratelské vášni a já vím, že mně možná i na těchto stránkách také někdo napíše, že ty moje kecy jsou nudné, zdlouhavé a že nikoho nezajímají, ale možná že alespoň ty sběratele bude zajímat moje sběratelská technika.

Já jsem totiž od útlého mládí (od roku 1942) až donedávna byl vášnivým sběratelem kuchařek a knížek o gastronomii a o pohostinství.

V Česku je údajně jeden sběratel který má více než sto vydání kuchařdké knihy Magdaleny Dobromily Rettigové, která je našim kuchařům dnes dávána za vzor, a v jejíž jméně jsoou našim kuchařům dávány dokonceny.

Já jednu nebo dvě její kuchařky také mám , ale jinak jsem sbíral více méně jen klasické knihy a to v jakémkoliv jazyce a nemusím vám říkat, že za komunismu to nebylo tak jednoduché protože konkrétně gastronomie, obzvláště ta cizí, nebyla pro budování socialismu důležitá.

Dostal jsem ale nápad napsat většině antikvariátů prodávajících kuchařské knihy, a to nejen v Praze, ale i v ostatních velkých městech, s tím aby mě napsali pokud nějaké takové knihy budou mít.

V jednom velkém antikvariátu pana Hracha na Perštině jsem dokonce měl v suterénu "vlastní foch" do kterého mi ukládali knihy o kterých předpokládali, že je koupím. Abych to ale zkrátil. Já jsem prostě do té mé knihovny investoval veškeré mé kapesné.

V roce 1968 když jsem z Česka odešel jsem tam nechal veškerý můj matek a tudíž i tu moji odbornou knihovnu která v té době měla asi 1700 svazků včetně mé Čínské kuchyně, které pokud ji máte, si važte, protože zatím nebyla překonána.

Nechal jsem tam ale v té době 7 svazků Almanach de Gourmands od Grimond de la Reuniere, kterých je již jen 6 na světě a které mají dnes hodnotu kolem

Nemusím vám asi říkat, že ta knihovna byla jediná věc kterou jsem oplakal protože všechno jiné se dalo nahradit.

Já jsem v Americe moji knihovnu za krvavé peníze opět vybudoval, ale musím se přiznat, že kuchařské knihy dnes již nesbírám, a naopak je vyhazuji protože se hodlám stěhovat do menšího baráku a neměl bych je kam dát.

Dalším důvodem proč knihy již nekupuji a také již nepíši je také internet na kterém dnes můžete získat recept na cokoliv co má nějaké praktické využití obzvláště když můžete hledat na multilinguálních webech.

Mimo to tu zde ale mám v okruhu asi 20 km tolik knihoven s tolika hodnotnými kuchařkami, že vlastní knihovnu ani nepotřebuji.

Nechci ale aby se někdo domníval, že znevažuji knihy nebo odborné vzdělání.

Někde jsem se například již zmínil, že jsem asi 15 let učil na jedné americké hotelové škole, kde jsem mé studenty nabádal aby o pohostinství a gastronomii četli vše co jim přijde do ruky a pokud se týká kuchařek tak sice museli číst ty které jsme používali při hodinách vaření, ale jinak jsem jim říkal, že každá kniha ze které nepoužijí alespoň 3 nebo 4 recepty jsou vyloženě vyhozené peníze. Také jsem jim říkal, že mírou vzdělání není počet knížek které mají ve své knihovně, nebo které eventuálně sami napsali, ale množství odborných knížek které přečetli.

Také jsem mým studentům často dával otázku která kniha podle nich je nejpublikovanější a nejčtenější. Zajímavé je, že většina se shodovala v tom, že je to bible, a údajně prý proto, že ta byla přeložena téměř do všech světových jazyků. Nicméně v tom, jestli bible je také nejčtenější se již všichni neshodovali, přesto, že někteří, jak říkali, měli doma bible i dvě. Když jsem se ale zeptal, kolik mají doma kuchařek, tak většina se shodovala v tom že jich mají tolik, že ani neví kolik, a to nemluvili o těch odborných učebnicích vaření které si díky studiu na hotelové škole už také zakoupili.

Že by ty kuchařky četli tak jako někteří lidé čtou bibli, to se nedá říci, někteří sice řekli, že si v těch kuchařkách někdy listují i před spaním, ale že ani do jedné jejich bible se nikdy nepodívali. Jedno americké pořekadlo říká: "A picture is worth thousand words", neboli že obrázek poví více než tisíc slov, a to si nakonec uvědomili i vydavatelé biblí pro děti, které jsou dnes doplněny líbivými barevnými obrázky. Na toto se ale spoléhají i vydavatelé dnešních kuchařek, a dá se říci že kuchařská kniha bez barevných obrázků dnes nemá téměř žádnu šanci.

Mnohý zkušený nebo profesionální kuchař k přípravě jídla nic jiného než jeho barevný obrázek ani nepotřebuje, ale jak víme barevné obrázky jsou stále ještě nákladné a tak podle názvu si recepty si budeme volit ještě hodně dlouho.

Názvy jídel a receptů dnes ale také nejsou to co bývalo. Vždyť se na to podívejte. I když se o tom diskrétně mlčí, tak není žádným tajemstvím že české a slovenské jídelní lístky byly po více než 50 let otrocky opisovány jeden od druhého a to nejenom s názvy jídel. To samé se ale dá říci o názvech receptů a jídel v kuchařských knihách.To byly ale ty zlaté časy.

Některé názvy byly jídlům dány na počest známých osobností, jiné měly souvislost s jejich tvůrcem, jiné napovídali o místě jejich původu, některé se vztahovaly k nějaké historické události, a velká většina naznačovala jaká surovina, nebo jaký způsob její úpravy byl při přípravě tohoto jídla použit. Prostě kořen mohl být v čemkoliv. Mohly ste také ta jídla či recepty nalézt téměř ve všech kuchařských lexikonech.

Například Meisterwerk der Speisen und Getränke na více než 2000 stránkách tohoto gastronomického slovníku vydaného v Lipsku v r. 1908 uvádí jeho vydavatel Dr. P. Blüher, více než 40.000 jídel a zdá se být téměř neuvěřitelné, že mnohé jeho informace, psané v němčině, francouzštině a angličtině, přestože jsou již téměř sto let staré, mají stále svoji platnost.

Klasické názvy byly ale úplně jiné zvíře. Byly to názvy pod kterými byla některá jídla obecně známá mezi častými návštěvníky restaurací po celém světě.

Dnes bychom se ale na to neměli spoléhat. Já na stránkách Hostovky dělám co mohu, ale ještě ne všichni návštěvníci jsou sofistikovaní gurmáni a proto u některých jídel jak na jídelních lístcích tak i v kuchařských knihách by mimo jejich názvu měl být uveden krátký popis použitých surovin a způsob jejich úpravy, eventuálně i původ tohoto jídla.

U některých klasických názvů jídel se dnes bohužel dá jejich původ již jen těžko zjistit, a názvy jídel vždy nenapovídají kdo vlastně byl jejich autorem, lépe řečeno tvůrcem daného jídla.

Na dnešních českých a slovenských jídelních lístcích se ale bohužel setkáme s názvy jídel které nejenom, že nedávají žádný smysl, ale které naopak jsou zavádějící.

Tyto názvy byly většinou násilně vytvořeny tak zvanými pseudo-odborníky a pseudo-gurmány ve snaze po jedinečnosti a mohu vám říci, že někdy je to až trestuhodné.

Na jednom českém jídelním lístku jsem totiž zahlédl jídlo "ala Musolini", což není jen gastronomická ignorance, ale vrchol nevkusu.

O psaní jídelních lístků byly napsány celé spisy a lexikonů jídel je tolik, že se nedají ani spočítat. Některé jsou dobré, jiné jsou horší, ale v zásadě ty dobré jsou také opisovány jeden od druhého, protože etika psaní jídelních lístků nedovoluje, aby se cokoliv na klasickém a ustáleném názvu jídla měnilo.

Tudíž dokud budou existovat restaurace ve kterých se budou podávat klasická jídla světových kuchyní tak roštěná Esterhazy by měla zůstat roštěnou Esterhazy, svíčková Welington - svíčkovou Welington, kuře Marengo - kuřetem Marengo, a Americká limonáda by měla zůstat Americkou limonádou ať je to v Římě, Moskvě, Pekinku na rynku, v New Yorku, nebo kdekoliv jinde na světě. Nicméně Mille Feuille by mělo být lístkové těsto a "en chemise" by mělo být nejvýše v županu, a ne "v mantlu", apod.

Problém ale je v tom, že recepty a kuchařské knihy dnes píše kde kdo a přitom málokterý z těch autorů ví, že jsou jakési nepsané zákony které začínají již tím názvem.

Moji studenti mi říkali že název jídla nebo receptu jim mnohdy moc neříká, ale že podle obrázku si vyberou recept, který by si eventuálně chtěli vyzkoušet, ale ve většině případu to pak vzdali při čtení údajů o množství a druhu surovin a hlavně při čtení nedostatečně, nebo naopak příliš zdlouhavě popisované přípravě.

No, pochybuji, že by mí studenti, pragmatici vychovaní k tomu, aby se učili jen to co budou moci použít v praxi, nechali zlákat obrázky jídel která našim kuchařům pomáhají vyhrávat na různých soutěžích medaile, přesto že jejich vytvoření vyžaduje 30 i více pohybů, nemluvě o seznamu použitých potravin.

Ale zpět k těm kuchařkám. Nechtěl bych vás odradit od kupování knížek protože já jsem také autor kuchařek.

V Americe dobrá kuchařská knížka stoji až , ale věřte mi, že já jsem takových peněz nikdy nelitoval pokud jsem nejméně 3-4 recetpty mohl opakovaně použít protože tím se tak knížka zaplatila.

Pro praktické využití nekupujte ale kuchařky podle obálky, podle barevných obrázků a ani ne podle jména autora. V Česku nebo na Slovensku tomu asi tak není, ale všude jinde na světě ti nejpopulárnější autoři ty kuchařky většinou sami nepíší a o tom, že by ta jídla byli schopni uvařit, ani nemluvě.

Na druhé straně nemůžete ale všechny ty herce, zpěváky, novináře nebo rádoby gurmány a hobby kuchaře kteří kuchařky píší odsuzovat. Kdybychom se museli spoléhat jen na tak zvané profesionální kuchaře, tak bychom těch kuchařek asi moc neměli protože je historicky známo, že jen malé procento kuchařů má schoponosti něco napsat a někteří kteří umí psát zase neumí vařit a tak si prostě nevyberete.

Nevím jak na Slovensku, ale v Česku kuchařské knihy napsané učitelkami někdejších dívčích škol zvaných "Knödelfakulty" jsou stále ještě hodnotnější než knihy některých profesionálních kuchařů.

Tak kolik kuchařek jste za tu vaši kariéru vlastně vůbec napsal?

  • iAutor: Michael Klíma
  • iDatum vytvoření: 23. ledna 2007

Příbuzné články

Eighty six
28. září 2009
ico-kdy-kde
Eighty six
Pane Klímo, vy se vytahujete, že pokud se týká pohostinství, že máte odpověď na všechno a když ne, tak že si prostě něco vymyslíte. Proto bych rád věděl, jestli víte, co znamená to číslo „86“ o kterém se v jednom svém pořadu „Ano šéfe“ zmínil pan Pohlreich a řekl, že je to anglický výraz, který znamená, že když je něco, nebo někdo „na odstřel“ že se řekne „eighty six“.
Eighty six, /eighty_six
Tofu
7. května 2009
ico-kdy-kde
Tofu
Tofu, je jídlo které pochází z Číny a které ještě před několika málo lety bylo známé jen v Japonsku a ostatních asijských zemích, včetně Vietnamu, Koreje a Thajska, ale dnes si získává oblibu téměř po celém světě a dokonce i v České republice.
Tofu, /tofu
Kvásek
20. dubna 2009
ico-kdy-kde
Kvásek
Kvásek je zahušťovací prostředek z hladké mouky a malého množství vody nebo mléka který se dá velmi snadno a rychle připravit, a který má své výhody.
Kvásek, /kvasek
Výroba a použití balzamikového octa
20. dubna 2009
ico-kdy-kde
Výroba a použití balzamikového octa
Balzamikový ocet se dnes díky kreativitě kuchařů a díky tomu, že jeden kopíruje od druhého, stal nezbytným nejenom v Itálii nebo v italských restauracích, ale i v jiných dražších restauracích po celém světě. Italové používají balzamikový ocet již po celá staletí. Balzamikový ocet se dělí na červený a bílý.
Výroba a použití balzamikového octa, /balzamikovy_ocet
Side Jobs
17. dubna 2009
ico-kdy-kde
Side Jobs
Side jobs, česky vedlejší práce, jsou v pohostinství práce spojené s výkonem hlavní činnosti některých zaměstnanců.
Side Jobs, /side_jobs
Suchá jíška
9. dubna 2009
ico-kdy-kde
Suchá jíška
Naučil jsem se suchou jíšku připravovat za druhé světové války, kdy tuk byl na potravinové lístky a relativně drahý. Musím se ale přiznat, že ji někdy používám ještě dnes protože je velice „convenient“. Může se případně i ochutit, prostě má mnoho výhod.
Suchá jíška, /sucha_jiska
Sweet and Sour
9. dubna 2009
ico-kdy-kde
Sweet and Sour
Česky sladko-kyselé, italsky agro dolce se vztahuje většinou k čínské kuchyni.
Sweet and Sour, /sweet_and_sour
Chlazení studeným šokem
5. srpna 2008
ico-kdy-kde
Chlazení studeným šokem
Studený šok, je způsob rychlého zchlazení vařených nebo blanšírovaných surovin za účelem okamžitého přerušení procesu vaření, který probíhá v surovině i po jejím vyndání z vody. V angličtině se tomuto procesu říká cold schock, v němčině abschrecken.
Chlazení studeným šokem, /studeny_sok
No Host Bar
17. července 2008
ico-kdy-kde
No Host Bar
Pokud neznáte jemné nuance angičtiny, tak byste si mohli myslet, že se jedná o bar, ve kterém není ani jeden host.
No Host Bar, /no_host_bar
Open Bar
16. července 2008
ico-kdy-kde
Open Bar
V přesném překladu open bar znamená otevřený bar, ale jako studenti Hostovky byste měli znát jemné nuánce tohoto výrazu, abyste se eventuálně nedostali do trapné situace. Při společenkých akcích na které budete eventuálně pozvání to vzásadě znamená že všechny nápoje, v četně koktejlů, jsou zadarmo. Hosté (guests) takovou pozornost (convenience) velice ocení a hostitel (host) neboli ten kdo takovou společenkou funkci pořádá, nebo za ni platí, má pocit, že hosté jsou spokojení.
Open Bar, /open_bar
Host Bar
16. července 2008
ico-kdy-kde
Host Bar
Host bar je anglický výraz používaný v pohostinství, zejména v cateringu, který vyjadřuje že při společenských funkcích jako jsou bankety, svatby, promoce, případně jiné oslavy, se za nápoje podávané na baru neplatí.
Host Bar, /host_bar
Marbling
1. července 2008
ico-kdy-kde
Marbling
Stravovací zvyklosti se mění a popularita grilování se v České republice rozrostla do Grilmanie, avšak potřebná osvěta podle mně zaostává.
Marbling, /marbling
Mesquite
28. dubna 2008
ico-kdy-kde
Mesquite
V Americe bylo až donedávna oblíbené grilování steaků, ryb a langust na uhlí z různých aromatických dřev.
Mesquite, /mesquite
Kuchařské knihy 2
5. srpna 2007
ico-kdy-kde
Kuchařské knihy 2
Nejlepší kuchařka na světě - je tu! Auguste Escoffier - Moje francouzská kuchyně.
Kuchařské knihy 2, /kucharske_knihy_2
Sotýrování
14. března 2007
ico-kdy-kde
Sotýrování
Sotýrování, anglicky sauté, od francouzského slovesa sauter, je kuchařský výraz (hantýrka) pro techniku rychlého přehazování potravin v pánvi nad intenzivním teplem, zpravidla otevřeným ohněm.
Sotýrování, /sotyrovani
Kuchařské knihy
23. ledna 2007
ico-kdy-kde
Kuchařské knihy
Na stránkách www.labužník.cz se v těchto dnech rozvinula docela zajímavá diskuse vyprovokovaná Karmínkem který píše, že by ho zajímal názor jiných na množství kuchařek, a vyslovuje názor, že jich je až příliš mnoho a že jedno jak je ta kniha zaměřena.
Kuchařské knihy, /kucharky
Polotovary
29. listopadu 2006
ico-kdy-kde
Polotovary
Polotovar,také zvaný konvenientní nebo příhodný výrobek, je buď koupený nebo vlastní výroby který usnadňuje nebo urychluje práci v kuchyni. Rozdíl je v ceně a případně ve kvalitě, přičemž neznamená, že polotovar vlastní výroby je lacinější nebo lepší.
Polotovary, /polotovary
Minutky
24. listopadu 2006
ico-kdy-kde
Minutky
À la minute je francouzský výraz pro jídla připravená na objednávku tak zvané minutky, německy Zur bestelung, anglicky To order.
Minutky, /minutky
Liquid smoke
9. července 2006
ico-kdy-kde
Liquid smoke
Na stránkách www.gastronews.cz se mně někdo zeptal co to je "liquid smoke". Nikdy by mě nenapadlo, že se na něco takového někdy někdo zeptá.
Liquid smoke, /liquid_smoke
Koncept jídelního emporia
2. listopadu 2005
ico-kdy-kde
Koncept jídelního emporia
Jídelní emporium (anglicky food floor nebo dokonce i gourmet floor) je seskupení několika restaurací, lépe řečeno jednotek rychlého občerstvení, s odlišným sortimentem jídel na jednom místě. Zpravidla se nachází v obchodním centru nebo supermarketu, ve kterém restaurace využívají jídelnu ve společném prostoru.
Koncept jídelního emporia, /jidelni_emporium
Finger food
21. července 2005
ico-kdy-kde
Finger food
Výrazem finger foods se v Americe označují všechna jídla která se dají jíst rukou. Tudíž i jídla jako jsou smažená kuřata (Kentucky Fried Chicken), Fish and Chips, a nakonec téměř všechna jídla podávaná v provozovnách rychlého občerstvení typu fast food, jsou finger foods. Finger foods je například i náš párek, opečená klobása, párek v rohlíku, apod.
Finger food, /finger_food_4
Ohřevná vana bain-marie
20. dubna 2009
ico-kdy-kdeiFrancie
Ohřevná vana bain-marie
Bain-marie je francouzské označení pro zařízení používané nejen ve vědě a technice, ale i v kuchyni. Zařízení se v kuchyni používá pro udržování teploty potravin na požadované teplotě pod bodem varu.
Ohřevná vana bain-marie, /bain_marie
Co se zaměstnanci, kteří kradou?
3. dubna 2008
ico-kdy-kdeipřípadová studie
Co se zaměstnanci, kteří kradou?
Jednou mi nepřišel do práce barman. Barmanství už mi tak nejde, a tak jsem zavolal kolegu, jestli by neměl někoho k dispozici. Řekl mi, že má k dispozici Jima, který je vynikající barman. Upozornil mě ale, že Jim občas něco ukradne z kasy, rád se napije, kouří podnikové cigarety, a že je navíc homosexuál.
Co se zaměstnanci, kteří kradou?, /kradeze_v_kuchyni
Bullshit a špatná mluva
5. ledna 2008
ico-kdy-kdeiAmerika
Bullshit a špatná mluva
BS je zkratka anglického výrazu bullshit, což je v Americe považováno za foul language neboli za špatnou mluvu. Ale setkáte se s ním téměř denně, a to ve všech společenských vrstvách.
Bullshit a špatná mluva, /bullshit
Původ názvu pekáče GI pan
29. března 2007
ico-kdy-kdeiAmerika
Původ názvu pekáče GI pan
GI pan je označení speciálních pekáčů, dodnes používaných v amerických kuchyních. V samotné Americe ale jen velmi málo lidí zná původ tohoto názvu.
Původ názvu pekáče GI pan, /gi_pan
Omeleta s překvapením
26. června 2005
ico-kdy-kdeiomeleta
Omeleta s překvapením
Omeleta s překvapením (Alaska) je pojmenována podle jednoho ze států Ameriky. Francouzsky se nazývá omelette surrprise.
Omeleta s překvapením, /alaska
Oplachování prstů po jídle
25. července 2009
ico-kdy-kdeipřípadová studieiAmerika
Oplachování prstů po jídle
Fingerbowl je malá nádoba naplněná vodou (někdy i s kouskem citrónu), ve které si hosté oplachují prsty. Jde o jeden z odborných výrazů, který byl kdysi v pohostinství tak běžný, že se ho nikdo ani nesnažil přeložit do češtiny.
Oplachování prstů po jídle, /fingerbowl
Bar za hotové neboli cash bar
16. července 2008
ico-kdy-kdeibariAmerika
Bar za hotové neboli cash bar
Cash bar, open bar , host bar nebo no host bar jsou slova, která většině běžných návštěvníku hotelů a restaurací nic neříkají. Cash bar v přesném překladu znamená „bar za hotové“. Je to výraz, se kterým se setkáte v pohostinství a v cateringu v anglicky mluvících zemích, zejména v Americe.
Bar za hotové neboli cash bar, /cash_bar
Cenotvorba konceptu STEAKGRILL®
29. března 2008
ico-kdy-kdeijídla a jídelní lístkyipohostinství
Cenotvorba konceptu STEAKGRILL®
Cenotvorba je jedním z nejdůležitějších úkolu managementu kteréhokoliv provozu v oboru průmyslu pohostinství a cestovního ruchu. Na našich oborných a hotelových školách se cenotvorba nejspíše vyučuje. Podle mě se cenotvorba sice dá vyučovat, ale nedá se naučit.
Cenotvorba konceptu STEAKGRILL®, /cenotvorba
Označení výrobků ecoflower
22. října 2007
ico-kdy-kdeiekologieiEvropa
Označení výrobků ecoflower
Ecoflower by se dalo do češtiny přeložit jako „ekologická květina“. Označení má své logo, které vám má pomoci poznat ekologický výrobek nebo služby.
Označení výrobků ecoflower, /ecoflower
Jednohubky pro pobavení huby
5. února 2006
ico-kdy-kdeijednohubkaipředkrm
Jednohubky pro pobavení huby
Jednohubky (francouzsky amuse-gueule, či také canapés) jsou malá, velice jednoduchá pikantní sousta, z masa, ryb, plodů moře, zeleniny a ovoce, podávaná také ke koktejlům. Jednohubky mohou být jak teplé, tak i studené. Zásadou je, že se dají jíst třeba i vestoje rukama.
Jednohubky pro pobavení huby, /jednohubky
Cestovní turistický průvodce neboli bedekr
27. listopadu 2005
ico-kdy-kdeiprůvodceikuchařské čepice
Cestovní turistický průvodce neboli bedekr
Bedekr je knižní cestovní turistický průvodce nebo cestopis. Bedekr je dalším důkazem, že se cestování neboli cestovní ruch nedá oddělit od pohostinství. Kdyby Bedekr neuváděl, kde se může člověk při svých cestách najíst, tak by asi dlouho nepřežil.
Cestovní turistický průvodce neboli bedekr, /bedekr
Italská dochucovací omáčka aioli
13. dubna 2009
ico-kdy-kdeiomáčkaireceptiItálie
Italská dochucovací omáčka aioli
Aioli je italská dochucovací omáčka, se kterou se běžně setkáte na českých jídelních lístcích. Je také k dostání v obchodech. V italské rodině si ale každá hospodyně dělá omáčku aioli sama.
Italská dochucovací omáčka aioli, /aioli
Omáčka bešamel a její varianty
13. ledna 2006
ijídla a jídelní lístkyiomáčkairecept
Omáčka bešamel a její varianty
Omáčku bešamel oficiálně vynalezl správce královského dvora Ludvíka XIV., markýz Louis de Béchameil de Nointel (1630–1703). Je ale více než pravděpodobné, že si Francouzi tuto omáčku přivlastnili od Italů. V Itálii byla tato omáčka již několik století před tím.
Omáčka bešamel a její varianty, /besamel
Správná velikost porce
2. září 2006
ijídla a jídelní lístky
Správná velikost porce
Žádný úřad, instituce, strana a vláda nám dnes již nemůže diktovat, jak velké by porce měly být. Jediný, kdo určuje velikost porcí, je spotřebitel.
Správná velikost porce, /velikost_porce
Citróny
29. srpna 2007
izbožíznalství
Citróny
Citrón, italsky limone, anglicky lemon, německy zitrone, je dnes používaný po celém světě. Jak k přípravě jídel a nápojů, tak i k jejich ozdobě.
Citróny, /citrony
Tvorba cen
19. září 2011
ikonzulting
Tvorba cen
Vaření nezačíná nákupem, jak tvrdí náš samozvaný chef Pohlreich. vaření začíná plánem neboli jídelním lístkem. Tvorba jídelního lístku začíná zbožíznalstvím, psychologií nákupu potravin, tvorbou receptur a tvorbou cen, i když ne vždy v tomto pořadí. ale v žádném případě nějaké komediantství nestačí a je k tomu v každém případě potřeba nějaký know how.
Tvorba cen, /tvorba_cen
Mezinárodní kuchařské tituly
24. září 2010
igastronomie
Mezinárodní kuchařské tituly
Kuchařské tituly jsou mnohdy odvozeny od takzvaných kuchyňských brigád založených Augustem Escoffierem. Také mohou mít obecnější význam v závislosti na jednotlivých kuchyňských funkcích nebo technikách.
Mezinárodní kuchařské tituly, /kucharske_tituly
Používání klubových talířů
5. července 2007
irestaurace a servis
Používání klubových talířů
Klubové talíře jsou velké, kulaté ozdobné porcelánové, kovové, stříbrné, nebo dokonce i dřevěné talíře o průměru 30 až 33 cm. Dávají se na každé místo u stolu místo prostírání. Klubové talíře pocházejí z anglického base plates nebo service plates a ve světě jsou známy jako Platzteller (německy) anebo také Assiette de présentation (francouzsky).
Používání klubových talířů, /klubove_talire
Krátký a dlouhý týden
18. června 2006
ipřípadová studie
Krátký a dlouhý týden
Hostovka jak název napovídá je v zásadě určena hostům nebo těm kteří se sofistikovanými hosty chtějí stát. Při této snaze se ale nevyhneme nutnosti porozumět tomu jak některé věci v tom našem pohostinství fungují.
Krátký a dlouhý týden, /kratky_a_dlouhy_tyden
Hovězí Stroganov s hranolky
21. prosince 2005
ijídla a jídelní lístky
Hovězí Stroganov s hranolky
Se Stroganovem jsem se poprvé setkal v Moskvě kolem roku 1954. Od té doby jsem ho jedl jak v Sovětském svazu, tak i jinde ve světě. Stroganov byl vynalezen dvorním kuchařem carského dvora Sergejem Stroganovem za vlády ruské carevny Kateřiny Veliké.
Hovězí Stroganov s hranolky, /stroganov
Druhy a příprava krabů
5. srpna 2005
ijídla a jídelní lístkyireceptikrabi
Druhy a příprava krabů
Každý krab pochází z relativně velké rodiny. Krabí samice, která byla oplodněna krabím samcem (v době, kdy byla nahá bez krunýře), po nějaké době snese několik miliónů vajíček. Tato vajíčka vytvoří oranžovou hmotu, která je přichycena ke spodnímu krunýři samice po dobu asi patnácti dnů. Poté se každé vajíčko stane volně plovoucí „lahůdkou“.
Druhy a příprava krabů, /krabi
Steaky stupeň propečení
21. června 2009
ikuchyňské techniky
Steaky stupeň propečení
V diskuzi o tom, jak velké mají byt porce jídel a zda musíme váhu nebo hmotnost porci na jídelních lístcích uvádět, jsem se velice krátce zmínil o steacích.
Steaky stupeň propečení, /steaky_stupen_propeceni
Význam slova banket a banketní
23. října 2008
igastronomieibanket
Význam slova banket a banketní
Banket je jeden z nejvíce (nesprávně) používaných výrazů. Pochází ze slova lavice (francouzsky la banc), na které se při společných večeřích kdysi sedávalo. Banketem dnes označujeme společné stolování při mimořádných, oficiálních nebo slavnostních příležitostech (anglicky party).
Význam slova banket a banketní, /banket
Obloha
9. prosince 2005
ijídla a jídelní lístky
Obloha
Na téma "obloha" v české kuchyni jsem napsal v odborném tisku více než je zdrávo a přesto že to všechno bylo v dobrém úmyslu tak jsem si vlastně udělal ještě více nepřátel a to hlavně mezi kuchaři a tak jsem to více méně vzdal protože jako více takových snah to nikam nevedlo.
Obloha, /obloha
Způsoby krájení potravin
22. července 2008
igastronomieikrájeníiČína
Způsoby krájení potravin
Důležitost krájení potravin si již uvědomoval člověk v pravěku, a to ještě před objevením ohně. Tehdy zjistil, že se mu kusy mamuta lépe jedí nakrájené na steaky.
Způsoby krájení potravin, /krajeni
Hotovky a minutky v českých restauracích
8. června 2006
ijídla a jídelní lístkyihotovkyiminutkyiobloha
Hotovky a minutky v českých restauracích
Hotovky jsou jídla připravovaná zpravidla ve větším množství a mnohdy relativně komplikovanými a zdlouhavými technikami. Ve většině případů je vaří někdo s alespoň základními znalostmi. Hotovky jsou také připravovány z potravin, které rychlými technikami nelze zpracovat.
Hotovky a minutky v českých restauracích, /hotovky_a_minutky
Podávání polévek
1. května 2008
ijídla a jídelní lístkyipolévky
Podávání polévek
Polévky se typicky podávají v polévkových nebo bujónových šálcích, případně na hlubokých talířích. Někdy se také podávají v takzvaných polévkových terinách, z kterých si hosté mohou podle chuti nabrat sami.
Podávání polévek, /podavani_polevek
Dětské jídelní lístky
12. května 2006
ijídla a jídelní lístkyidětiipřípadová studie
Dětské jídelní lístky
Nepodceňujte inteligenci dětí. Některé děti, jako například moje vnoučata, chodí do restaurací možná častěji než někteří zaměstnanci v pohostinství. Byli byste překvapeni, jaké mají gastronomické znalosti.
Dětské jídelní lístky, /detske_listky
Eighty six
28. září 2009
ico-kdy-kde
Eighty six
Pane Klímo, vy se vytahujete, že pokud se týká pohostinství, že máte odpověď na všechno a když ne, tak že si prostě něco vymyslíte. Proto bych rád věděl, jestli víte, co znamená to číslo „86“ o kterém se v jednom svém pořadu „Ano šéfe“ zmínil pan Pohlreich a řekl, že je to anglický výraz, který znamená, že když je něco, nebo někdo „na odstřel“ že se řekne „eighty six“.
Eighty six, /eighty_six
Plody moře a krevetky
22. července 2005
ijídla a jídelní lístkyikrevetky
Plody moře a krevetky
Francouzsky Fruit de Mer, německy Meeresfrüchte, italsky Frutti di Mare. Plodům moře se někdy říká mořské ovoce, na čemž nakonec není nic špatného a každý ví čem mluvíte. Anglicky se jim říká seafood, protože když napíšete sea food, tak si lidé myslí, že jste chtěli říci see food, což by znamenalo vidět jídlo.
Plody moře a krevetky, /plody_more
Košer
3. března 2008
igastronomie
Košer
Výrazem košer se označují jídla která podle židovských stravovacích předpisů v kodu zvaném halakah který je postaven na základech pasáží v knihách Starého Zákona Leviticus a Deureteronomy.
Košer, /koser
Zrání hovězího masa
3. července 2008
ikuchyňské techniky
Zrání hovězího masa
Maso z čerstvě poraženého hovězího a zvěřiny není vhodné k tepelné úpravě. Takové maso musí nejdříve správně vyzrát. Pod pojmem zrání masa se normálně rozumí doba neboli počet dnů, od okamžiku poražení hovězího dobytčete, do doby, kdy je tzv. „rozbouráno“ na jateční kusy. Průměrná doba od porážky do bourání na jateční kusy je v Americe asi 7 dnů.
Zrání hovězího masa, /zrani
Suchá jíška
9. dubna 2009
ico-kdy-kde
Suchá jíška
Naučil jsem se suchou jíšku připravovat za druhé světové války, kdy tuk byl na potravinové lístky a relativně drahý. Musím se ale přiznat, že ji někdy používám ještě dnes protože je velice „convenient“. Může se případně i ochutit, prostě má mnoho výhod.
Suchá jíška, /sucha_jiska
Rozdíl a příprava zálivky a dresinku
13. ledna 2007
ijídla a jídelní lístky
Rozdíl a příprava zálivky a dresinku
V encyklopedickém slovníku gastronomie od Jiřího Černého, je dresink popsán jako zálivka, zpravidla studená, používaná k ochucení zeleninových ovocných nebo kombinovaných salátů. Jako studentům Hostovky by vám ale tato definice stačit neměla.
Rozdíl a příprava zálivky a dresinku, /zalivka_dresink
Názvy jídel
16. ledna 2006
ijídla a jídelní lístky
Názvy jídel
S jídelními lístky souvisí názvy jídel.V zásadě existují dva druhy názvů jídel a to názvy klasické, chcete-li vžité, celosvětově uznávané a respektované, a názvy novodobé tvořené bez jakýchkoliv zásad.
Názvy jídel, /nazvy_jidel
Stravovací zvyklosti
17. září 2006
igastronomie
Stravovací zvyklosti
Není vůbec pochyb o tom, že stravovací zvyklosti jsou jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících jídelní lístky.
Stravovací zvyklosti, /stravovaci_zvyklosti
Pečení
13. dubna 2009
ikuchyňské techniky
Pečení
Pečení je prodloužená tepelná úprava potravin suchým teplem v uzavřeném prostoru zpravidla vyzařováním, prouděním nebo kondukcí tepla. Angličtina používá výraz baking pro pečení chleba nebo jiných moučných výrobků a roasting pro pečení masa, drůbeže a podobně. Běžní hosté v tom nedělají velkých rozdílů a bohužel ani někteří kuchaři, ale jako studenti Hostovky bychom ty rozdíly měli znát.
Pečení, /peceni
Food Cost
9. dubna 2009
ikdo-kdy-kde
Food Cost
To co blábolí o food cost ve svém pořadu Ano šéfe náš samozvaný nejvyšší kuchař Zdeňek Pohlreich tomu nevěřte. Musíte si o tom něco přečíst, abyste viděli že jsou to všechno nesmysle. Pokud si to řekneme velice zjednodušeně a laicky, tak Food cost je anglický výraz pro náklady na výrobu jídel které jsou vyjádřeny v procentech v poměru k jejich prodejní ceně.
Food Cost, /food_cost
Sotýrování
14. března 2007
ico-kdy-kde
Sotýrování
Sotýrování, anglicky sauté, od francouzského slovesa sauter, je kuchařský výraz (hantýrka) pro techniku rychlého přehazování potravin v pánvi nad intenzivním teplem, zpravidla otevřeným ohněm.
Sotýrování, /sotyrovani
Podstata a využití aspiku
7. srpna 2006
Podstata a využití aspiku
Obecně vzato je aspik rosol, který se používá k zalévání nebo pokrývání masa, ryb, zelenin a salátů, případně k obložení studených mís. O aspicích a rosolech byla napsána celá pojednání. Obzvláště se jimi zabýval jeden z nejslavnějších gastronomů 19. století Marie-Antoine Carême.
Podstata a využití aspiku, /aspik
Popis jídel na jídelních lístcích
29. července 2011
ijídla a jídelní lístky
Popis jídel na jídelních lístcích
Hosté nečtou jídelní lísky jako nějaký napínavý román a proto název jídla musí být krátký a jídlo musí být nějakým způsobem popsáno. Popis jídla na jídelním lístku je mnohdy důležitější než jeho název. Popis jídel úzce souvisí s jejich názvy nebo s jejich tvorbou. Nemusí to být vždy kuchař, který takové jídlo popisuje, ale musí to být někdo kdo k tomu má vlohy. Pokud nikoho mezi našimi zaměstnanci s podobnými vlohami nemáme, tak tento úkol raději zadáme nějakému odbornému konzultantovi.
Popis jídel na jídelních lístcích, /popis_jidel_na_jidelnich_listcich
Zkratky na jídelních lístcích
23. listopadu 2005
ijídla a jídelní lístky
Zkratky na jídelních lístcích
Učit české restauratéry jak psát jídelní lístky jsem po několikaletém úsilí více méně vzdal. Založením Hostovky ale považuji za jakousi morální povinnost naučit mé studenty jak české jídelní lístky číst což je někdy jisté umění.
Zkratky na jídelních lístcích, /zkratky_na_listcich

Nová elektronická kniha

Chystáme se vydat e-book se články tohoto webu. Získáte tím všechny články autora do své oblíbené čtečky. Koupí e-booku navíc podpoříte další rozvoj tohoto webu.

  1. iE-book pro všechny druhy čteček plus formát PDF.
  2. iAutomatické aktualizace a přidávání nových článků!
  3. iZajímá Vás e-book?