Michael Klíma na téma igastronomie24. července 2008

Degustační menu

Když o gastronomii už něco víte, tak poznáte, že až na nějaké výjimky jsou degustační menu dělána podle znalostí toho, kdo jídla připravuje. To je nakonec v pořádku, a tak to má být, pokud je to zkušený kuchař. Nicméně osobně nechci dělat pokusného králíka, na kterém by si kuchař třeba i s jednoletou nebo tříletou zahraniční praxi za mé peníze ověřoval své znalosti a schopnosti.

iZískat odkaz na článekhttps://www.hostovka.cz/degustacni_menu?usp=sharingi Sdílet na Facebooku iNavrhnout úpravy článku

i Na úvod musím podotknout, že to, co vám zde píši o degustačním menu, je můj subjektivní názor, a nechci vás tím od jeho vyzkoušení odradit.

Nebudu se zde již zmiňovat o tom, kolik jsem toho kdy, kde a jak za těch 60 let v pohostinství snědl a vypil. To by mi na to hned někdo napsal, že se zase rozcapuji. Musím ale říci, že jsem v zájmu degustace a odborného růstu po celém světě sežral všechno, co napřed nesežralo mě a vypil věci, že se až divím, že jsem ještě naživu.

Kdyby se mě dnes na stará kolena někdo zeptal, které z jídel považuji za nejlepší, tak bych vlastně nevěděl, jak odpovědět. Mám v jídle své preference asi jako každý, ale netrvám si na nich. Prostě jím, když mám chuť. Vaření mi již nic neříká, a tak raději zajdu do restaurace, kterou znám, a kde jsem zatím byl alespoň trochu spokojený.

Musím říci, že dnes už v jídle ani v pití nikterak neexperimentuji. Nikdy bych už asi nešel na degustační menu, ať v Americe nebo v Česku nebo kdekoliv jinde na světě. Občas zajdu pro změnu do nějaké etnické restaurace, ale ani tam neexperimentuji.

i Když si dám rybu, tak chci, aby chutnala po rybě, a když si dám pomeranč tak musí chutnat po pomeranči (a ne po rybě).

Ve většině degustačních menu (až na výjimky) nabízejí několik takových „nic“ pod jmény, která většina hostů neumí ani vyslovit. Pokud je to nějaké klasické jídlo, tak se na něm kuchař zřejmě nějakým způsobem „podepsal“ a o nějaké autentičnosti se nedá už vůbec hovořit.

Takže pokud jdete na degustační menu proto, abyste si rozšířili gastronomické znalosti, tak vám mohu říci, že jsou to vyhozené peníze. Je to daň z blbosti, kterou každý začínající gurmán musí zaplatit.

Degustační menu nebývá nic levného, protože neplatíte jenom za hodnotu potravin, ale i za celkový dojem. Takové degustační menu může stát 3 až 5 tisíc korun, nemluvě o nápojích.

To víte, o obyčejnou vodu si říci nemůžete, to byste se hned deklasovali. Takže, i když vynecháte aperitiv, tak si musíte od místního zkušeného someliéra nechat doporučit vhodné víno, které vás může stát pěti až desetinásobek jídla. Ale to patří k věci, abyste o tom mohli mezi vašimi přáteli mluvit jako o zážitku, což se dnes v Česku nosí.

Nakonec nezapomeňte, že v takové restauraci je téměř povinností dát odpovídající spropitné. Bon Appétit!